Každý pacient by měl mít stanoveny své vlastní cílové hodnoty glykemie. Pro tělo je nebezpečná nízká i vysoká glykemie, stejně tak není dobré časté kolísání mezi nimi, protože zvyšuje riziko vývoje pozdních komplikací.
U starších pacientů a malých dětí se lze spokojit i s poněkud vyššími hladinami glykemie (cukru v krvi), aby se tak předešlo těžké hypoglykemii, která může být nerozpoznaná a může být i život ohrožující. Naopak u mladých diabetiků, zvláště pak 1. typu, je cílem co nejtěsnější kompenzace (tedy vyrovnané hladiny glykemie odpovídající zdravé populaci). Cíle se samozřejmě mohou s každou kontrolou u lékaře upravovat.
Normální hodnota cukru (glukózy) v krvi u zdravéhočlověka se pohybuje mezi 4–6 mmol/l.
Normální hodnota cukru (glukózy) v krvi u zdravéhočlověka se v zahraničních jednotkách uvádí mezi 72–108 mg/dl.
V příběhu 5,9. HODNOTY GLYKÉMIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Halberštátová.
Prosím , poradit. Manželovi při hodnotách 5.9byly napsány prášky , cukrovku nikdy neměl (83 let )není to zbytečné, stačila by dieta ?děkuji za odpověď .Halberštátová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Glykemie neboli správná hladina cukru v krvi se u zdravéhočlověka pohybuje v rozmezí 3,9–5,9 mmol/l na lačno. Hodnota cukru v krvi u zdravéhočlověka se snadno zjistí z kapky krve. Opakovaně se zvyšující hodnoty jsou prvními příznaky vzniku cukrovky. Proto je měření glykemie nejčastěji prováděným vyšetřením u diabetiků.
Ideální je, když klient přijde na lačno, jedině tak lze získat co nejpřesnější údaje. Vycházet lze ale i z postprandiálního měření neboli hodnoty změřené po jídle.
U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l, u pacientů s cukrovkou je obvykle zvýšena.
Odborníci sdružení do České diabetologické společnosti udávají normální hodnotu glykemie (tedy glukózy v plazmě žilní krve) do 5,6 mmol/l (milimolů na litr), zvýšená hodnota je 5,6–7,0 mmol/l, při hodnotách (tabulka) nad 7,0 mmol/l se jedná o diabetes mellitus (cukrovku). Ovšem pozor, toto měření je nutno opakovat minimálně dvakrát a v různých časových intervalech (na lačno). Tedy všechny hodnoty nad 5,6 mmol/l nalačno lze považovat za zvýšení glykemie. Hyperglykemie dosahující hodnot nad 15–20 mmol/l je nutno řešit neodkladně.
V příběhu HODNOTA GLYKÉMIE 6,3 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bronislava Flajšhansová.
Dobrý den,
to myslíte vážně? 7 x za den si měřit glykémii? To znamená,7x denně se píchnout do prstu? Když beru léky na ředění krve? Pokud nemáte hodnoty nad 7,jiná možnost měření než glukometrem nemáte.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
U zdravých lidí se hladina krevního cukru (glykémie) může pohybovat v průběhu 24 hodin v rozmezí hodnot 3,5 až 6,6 mmol v 1 litru krve. Fyziologické rozmezí je 4,0 až 5,5 mmol v 1 litru krve. Mírné zvýšení (k hodnotě 6,0) nemusí znamenat onemocnění touto chorobou, může být důsledkem vrozených projevů organismu. Pokud zná ošetřující lékař hodnotyglykémie i z dřívější doby a může srovnávat, je schopen říci, zda se jedná o možnou poruchu, nebo jde o normální stav. Ve většině případů však hodnoty z mládí nezná, a proto v takovém případě může nalezené hodnoty klasifikovat jako diabetes nebo minimálně jako prediabetes. V každém případě je žádoucí průběžné lékařské sledování.
V naší poradně s názvem SKOŘICE JAKO PROSTŘEDEK KE SNÍŽENÍ KREVNÍHO CUKRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirina.
Dobrý den,
ráno si dávám do hrnku s meltou menší půlku kávové lžičky skořice. Je to mnoho? Nemůže mi takové množství uškodit? Děkuji za Vaši radu. Jiřina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bezpečné množství skořice pro zdravého člověka je 6 gramů denně. Při léčbě Warfarinem nebo při léčbě diabetu je lepší skořici moc nepoužívat.
Hodnota cukru u zdravéhočlověka kolísá mezi hodnotami 3,5–6,5 mmol/l. Měření se provádí dvojím způsobem: v rámci běžné kontroly u diabetologa, nebo se pacient měří sám takzvaným selfmonitoringem. Opakovaná měření glykémie zaručují jediný způsob, jak získat obraz o hladinách glykémie v průběhu dne. Potvrzují správnost nastavené léčby nebo naopak varují, že organismus je v nebezpečí. Proto je nutné si glykémii měřit pravidelně.
Hodnoty glykemie nalačno jsou velmi důležité.
Provádět pouze jednorázové měření glykémie nestačí. Hladiny krevního cukru se totiž během dne mění v závislosti na jídle, fyzické aktivitě nebo aplikaci inzulinu. Jedno měření neposkytne informaci o tom, zda je denní režim nastaven správně, zda byla podána potřebná dávka inzulinu ve správný čas nebo zda pacient neměl příliš vydatnou večeři.
Doporučovaná měření:
první měření po probuzení – hodnotyglykémie nalačno (nebo před ranní injekcí inzulinu);
druhé měření před obědem (nebo před polední injekcí inzulinu);
třetí měření před večeří (nebo před večerní aplikací inzulinu);
čtvrté měření před spaním, alespoň dvě hodiny po večeři.
V naší poradně s názvem NEMÁM ŽÁDNÉ PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Buňka.
dříve jsem míval hladinu cukru 5,6 - 7. po delší době jsem naměřil 10.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnota glykemie 10 mmol/l je zvýšená a je třeba ji častĕji kontrolovat. Jednorázové naměření glykemie ve výši 10 mmol/l ještě neznamená, že jste onemocněl cukrovkou. Pokud by tato hodnota byla naměřena opakovaně v různých dobách dne, tak je třeba to řešit v ordinaci lékaře.
Cukrovka se posuzuje dle naměřených hodnot. Svou glykemii včetně té postprandiální by si měl pacient sledovat sám. Takovému postupu se říká selfmonitoring, což znamená pravidelné měření glykemie glukometrem u sebe sama. Rozhodně nestačí provést jedno měření za den. Představu o celodenním vývoji glykemie si lze relevantně utvořit jen tehdy, pokud se pacient měří sedmkrát až osmkrát denně.
V naší poradně s názvem SPRÁVNÉ HODNOTY ŘEDĚNÍ KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Dobrý den,
zajímalo by mne, jaká správná hodnota naředěné krve.
Děkuji za odpověď a zdravím. J. Sedloň
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnota naředěné krve se vyjadřuje jako laboratorní hodnota informující o schopnosti krve srážet se, založená na takzvaném protrombinovém času - INR (z anglického International Normalised Ratio). Čím vyšší je hodnota INR, tím déle se krev sráží. U zdravého jedince neléčeného antivitamínem K je normální hodnota INR 0,8 až 1,2. Optimální hodnota u pacienta léčeného léky na ředění krve je 2–3 při středním riziku trombotické příhody, respektive 2,5–3,5 při riziku vysokém.
Někdy je potřeba zhodnotit i vzestup krevního cukru během dne po určitém jídle a doplnit měření o takzvanou postprandiální glykémii (glykémii po jídle), která se obvykle stanovuje 1–2 hodiny po požitém jídle. Postprandiální glykémie je tedy hladina cukru v krvi po jídle. Normální hodnota postprandiální glykémie je do 7,8 mmol/l.
Postprandiální glykémie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykémie nalačno a hodnotami glykohemoglobinu, z téhož důvodu je vhodné zjistit, jaké jsou hodnoty posptrandiální glykémie vždy, když dojde ke zhoršení kompenzace (zvýšení hodnoty glykohemoglobinu). Je nutné zjistit hodnoty postprandiální glykémie také tehdy, když se objevují, případně rychle progredují, mikrovaskulární komplikace. S výhodou je možné využít měření glykémie před hlavními a jídly a po hlavních jídlech v domácím prostředí pomocí glukometru.
V naší poradně s názvem VZTAH MEZI GLYKÉMIÍ MMOL A JEDNOTKAMI INZULINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kája Svoboda.
Dobrý den,
rád bych znal převod mezi hodnotou glykémie a potřebnou dávkou jednotek inzulínu, abych mohl provést korekci na správnou hodnotu glykemie 5,6 mmol. Nikde tento údaj nemohu zjistit. Je mi 87 let a mám silnou cukrovku. Moc děkuji.
Srdečně zdravím a přeji krásný den Kája Svoboda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Přesně dávkování inzulinu musíte dohodnout se svým diabetologem. Třeba i po telefonu. Ve vašem věku není prostor na experimenty z internetu. Kontaktujte svého diabetologa a dohodněte si s ním další postup.
Glykemie neboli hladina krevního cukru, odborně také glukosemie, to všechno jsou termíny používané k vyjádření koncentrace glukózy v krvi. Referenční hodnoty glykemie na lačno se pohybují mezi 3,3–6,6 mmol/l v kapilární krvi, 3,9–5,5 mmol/l v žilní krvi a 4,2–6,4 mmol/l v krevní plazmě. U diabetiků by hodnota glykemie neměla optimálně přesáhnout 6,0 mmol/l na lačno a 7,5 mmol/l po jídle. Pokles glykemie pod dolní hranici normy (< 3,3 mmol/l) se nazývá hypoglykemie. Zvýšená hladina glykemie (> 5,5 mmol/l – na lačno pro nediabetika) se označuje jako hyperglykemie.
Hodnota glykemie se může měřit laboratorně, což je velmi přesné měření. Častější způsob měření je pomocí glukometru, což je jednoduchý přístroj určený k domácímu a rychlému měření glykemie.
Postprandiální glykemii lze jednoduše přeložit jako hladinu krevního cukru po jídle (kromě ní se rozlišuje ještě glykemie nalačno). Ukazuje se, že hodnota postprandiální glykemie má na osud pacienta s diabetem možná větší vliv než glykemie nalačno. Navíc díky tomu, že jíme minimálně třikrát denně, trávíme v postprandiálním stavu hodně času.
Zvýšená postprandiální glykemie zvyšuje u pacientů riziko vzniku srdečního infarktu a celkově zhoršuje jejich životní prognózu. Cílem je hladiny glykemie co nejdříve srovnat na zdravé hodnoty a tam je udržet. Postprandiální glykemie je důležitá i v momentě diagnostikování diabetu. Existuje asi 20 procent osob, které mají glykemii nalačno normální, ale glykemii po jídle zvýšenou. Pokud tito pacienti lékařům uniknou, mohou žít řadu let bez příznaků diabetu, ale nakonec skončí se závažnými komplikacemi.
Význam stanovení glykovaného hemoglobinu, tedy hodnoty dlouhého/dlouhodobého cukru u diabetiků (hodnoty dlouhodobého cukru u diabetiků, hodnoty dlouhého cukru, dlouhodobý cukr u diabetiků), je nenahraditelný u většiny pacientů s cukrovkou, a to zejména v posouzení dlouhodobé kompenzace choroby. Ale také HbA1c je jedním z parametrů k určení diagnózy cukrovky, pokud je optimální hodnota cukru v krvi u zdravéhočlověka.
Hodnota glykovaného hemoglobinu u zdravéhočlověka se pohybuje v rozmezí 2,8–4 %, u pacientů s diabetem znamená 4,5–5 % skvělý výsledek. Prokázalo se, že už snížení hladiny dlouhého cukru o pouhé jedno procento snižuje pravděpodobnost komplikací o 30 %, a to je opravdu nezanedbatelné číslo.
Hodnoty kompenzace u dospělých diabetiků. Pozor, nevztahuje se na těhotné diabetičky:
výborná: do 43 mmol/mol (do 4,3 % dle IFCC)
uspokojivá: 43–53 mmol/mol (4,3–5,3 %)
neuspokojivá: nad 53 mmol/mol (nad 5,3 %)
Pro diagnózu diabetu svědčí hodnota nad 47 mmol/mol (4,7 %).
Ve většině států světa se glukóza standardně měří v jednotkách mmol/l. V USA, Japonsku, Německu, Polsku či Itálii se dosud používá jednotka mg/dl. Chcete-li převést jednotky mezi sebou, vydělte hodnotu glykemie v mg/dl číslem 18 (nebo vynásobte 0,055) a získáte hodnotu v mmol/l.
Jak na to:
Hodnota glykemie v mmol/l se vynásobí číslem 18 (nebo vydělí 0,055), výsledná hodnota glykemie pak bude v mg/dl.
Glykemie nalačno je vyšší než 7 mmol/l. V tomto případě má pacient cukrovku a další níže zmíněná vyšetření již není třeba provádět. Od této chvíle se pohlíží na pacienta jako na diabetika.
Glykemie nalačno je nižší než 5,6 mmol/l. V tomto případě je vše v pořádku a člověk se již dále nevyšetřuje. Z hlediska cukrovky se považuje dotyčný za zdravého.
Glykemie nalačno vyjde mezi 5,6–6,9 mmol/l. V tomto případě není jistota. Tomuto stavu se anglicky říká „Impaired Fasting Glucose“ (IFG) a jde o podtyp prediabetu. Jedinec s touto glykemií nalačno se dále vyšetří pomocí orálního glukózového tolerančního testu (OGTT).
OGTT – orální glukózový toleranční test je poslední fází diagnostiky přítomnosti či nepřítomnosti cukrovky. Vyšetřovaný přijde nalačno a dostane vypít přesnou dávku cukru rozpuštěného ve vodě (tedy oslazenou vodu). U dospělých se obvykle rozpustí 75 gramů cukru v 250 mililitrech tekutiny. Po 60 a 120 minutách od vypití se pak změří glykemie. Pomocí tohoto testu se definitivně určí, jak je organismus schopen reagovat na zvýšený příjem cukrů v potravě.
Mohou opět nastat 3 možnosti:
Hodnota glykemie po OGTT je za 120 minut vyšší než 11,1 mmol/l. Od této chvíle se pohlíží na pacienta jako na diabetika.
Hodnota glykemie po OGTT je za 120 minut nižší než 7,8 mmol/l. V takovém případě je dotyčný zdravý.
Hodnota glykemie po OGTT je po 120 minutách mezi 7,8–11,1 mmol/l. O člověku s tímto výsledkem se řekne, že má porušenou glukózovou toleranci, což je opět forma prediabetu. Je vhodné, aby změnil životosprávu (zdravá strava, dostatek pohybu, zhubnutí), a v řadě případů se nasazuje metformin (běžný typ perorálního antidiabetika).
Jako postprandiální glykemie se označuje glykemie změřená v době 90–120 minut po jídle. Toto rozpětí souvisí s odlišnou dobou vstřebávání u různých osob. U zdravého jedince dosahuje glykemie po jídle maximální hodnoty v době okolo jedné hodiny po jídle, u pacienta s diabetem 2. typu je to naopak v době blížící se 120. minutě po jídle. Dynamika zvyšování průměrné hodnoty glykemie na lačno a postprandiální u osob přecházejících z normální glukózové tolerance k diabetu 2. typu je odlišná. Do jisté míry je to akcentovaný obraz fyziologických změn obou hodnot v souvislosti s věkem. Pro vyšší věk je typicky relativně vyšší hodnota postprandiální glykemie než glykemie na lačno.
U zdravých osob nepřekračuje postprandiální glykemie hodnotu 7,8 mmol/l. Z hlediska diagnostického znamená hodnota glykemie 7,8–11,0 mmol/l po jídle porušenou glukózovou toleranci, hodnota vyšší než 11,1 mmol je již diabetes mellitus. Aktuální hodnota postprandiální glykemie u pacienta s diabetem však závisí na léčbě a ostatních okolnostech. U zdravých osob je zachována plnohodnotná regulace krevního cukru, která brání patologickému vzestupu glykemie po jídle. U pacientů s postupně se rozvíjející poruchou glukózové tolerance se glykemie po zátěži sacharidy (postprandiální glykemie) v průběhu času zvyšuje absolutně více než glykemie na lačno. Důvodem je zejména inzulinová rezistence jaterních buněk a ztráta první fáze uvolňování inzulinu. Jsou-li jaterní buňky rezistentní vůči inzulinu (necitlivé na inzulin), pak je posprandiální glykemie významně vysoká.
Postprandiální glykemie je nezávislým rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění i pro smrt z kardiovaskulárních příčin. Příčina vysoké rizikovosti postprandiální glykemie není doposud jednoznačně stanovena. Používají se dva základní modely. První, podle kterého rizikovost, respektive toxicita glykemie neroste s koncentrací lineárně, ale exponenciálně. To znamená, že způsobuje-li zvýšení glykemie z hodnoty 7,0 mmol/l na 8,0 mmol/l nárůst rizika o x %, pak zvýšení glykemie z hodnoty 10,0 mmol/l na 11,0 mmol/l zvýší riziko o násobek x %. Druhé vysvětlení přináší představu glykemie jako znamení selhávajících regulačních funkcí organismu kompenzujících rezistenci vůči inzulinu. Podle této představy není tedy primárním a jediným nositelem rizika pouze postprandiální glykemie, ale tato je především příznakem rizikového metabolismu.
Postprandiální glykemie by měla být měřena vždy, když je nalezen rozpor mezi hodnotami glykemie na lačno a hodnotami glykohemoglobinu. Pokud je hodnota na lačno v normě a hodnota HbA1C (dlouhého cukru) rovněž v normě, jedná se o dobrou kompenzaci diabetu. Vždy, když dojde ke zhoršení kompenzace diabetu, je vhodné zjistit, jaké jsou hodnoty posptrandiální glykemie. Dále je nutné zjistit hodnoty postprandiální glykemie také v případě, kdy se objevují rychle progredující mikrovaskulární komplikace. Je možné využít měření glykemie před a po hlavních jídlech v domácím prostředí pomocí glukometru.
Obvykle se doporučuje cca 1x za 14 dnů kontrolu glykemie 90–120 min po jídle. Vhodné je pochopitelně kontrolovat jídelníček, protože nejčastějším důvodem pro vzestup PPG je právě nevhodně zvolená strava. Cukrovka, ač se bagatelizuje, není jednoduché onemocnění.
U cukrovky se rozlišují dva typy. Prvním typem lidé trpí již od dětství. K zachování života potřebují uměle dodávaný inzulin (injekčně). Cukrovka druhého typu se objevuje po čtyřicítce. Inzulin při ní nemusí být dodáván. Často bývá spojena s nadváhou, či přímo obezitou. Lékaři stále připomínají, že zdravější způsob života by mohl zmenšit výskyt diabetu druhého typu.
Pokud hladina glukózy v krvi přesáhne 10 mmol/l, jedná se o cukrovku. Diabetes 2. typu provází mnoho příznaků, ale ne moc specifických. Patří mezi ně zamlžené vidění, žízeň, svědění, únava, kožní infekce a pomalé hojení ran, bolesti nohou včetně nepříjemného mravenčení chodidel. Lidé také trápí častější močení.
Stanovení diagnózy cukrovky je snadné, spočívá v odběru krve a zjištění koncentrace cukru v krvi (takzvané glykemie). Hodnota glykemie se udává v milimolech na litr [mmol/l]. První odběr se provádí kdykoliv během dne a pacient před ním nemusí být nalačno. Při tomto náhodném odběru může dojít ke 3 možnostem:
Glykemie je vyšší než 11,1 mmol/l. V tomto případě má pacient cukrovku a další níže zmíněná vyšetření již není třeba provádět. Od této chvíle se pohlíží na pacienta jako na diabetika.
Glykemie je nižší než 5,6 mmol/l. V tomto případě je vše v pořádku a člověk se dále nevyšetřuje. Z hlediska cukrovky se považuje dotyčný za zdravého.
Glykemie vyjde mezi 5,6–11,1 mmol/l. V tomto případě je zde nejistota – člověk může být zdravý, může mít prostě jen vyšší glykemii po nedávném jídle, ale také může mít cukrovku. Aby se omezil vliv potravy, pozve se dotyčný k zopakování vyšetření, ale tentokrát nalačno.
Dlouhodobý cukr v krvi, neboli koncentrace glukózy v krvi (glykemie), je za normálních fyziologických podmínek u zdravéhočlověka udržována v úzkém rozmezí hodnot 3,9 až 5,6 mmol/l nalačno a po jídle nižší než 10 mmol/l. Glykemie se určuje ze žilní krve odběrem u lékaře a nebo v domácích podmínkách vlastním glukometrem.
Prosím , poradit. Manželovi při hodnotách 5.9byly napsány prášky , cukrovku nikdy neměl (83 let )není to zbytečné, stačila by dieta ?děkuji za odpověď .Halberštátová
Dobrý den,
to myslíte vážně? 7 x za den si měřit glykémii? To znamená,7x denně se píchnout do prstu? Když beru léky na ředění krve? Pokud nemáte hodnoty nad 7,jiná možnost měření než glukometrem nemáte.
Hodnota glykemie 10 mmol/l je zvýšená a je třeba ji častĕji kontrolovat. Jednorázové naměření glykemie ve výši 10 mmol/l ještě neznamená, že jste onemocněl cukrovkou. Pokud by tato hodnota byla naměřena opakovaně v různých dobách dne, tak je třeba to řešit v ordinaci lékaře.
Hodnota naředěné krve se vyjadřuje jako laboratorní hodnota informující o schopnosti krve srážet se, založená na takzvaném protrombinovém času - INR (z anglického International Normalised Ratio). Čím vyšší je hodnota INR, tím déle se krev sráží. U zdravého jedince neléčeného antivitamínem K je normální hodnota INR 0,8 až 1,2. Optimální hodnota u pacienta léčeného léky na ředění krve je 2–3 při středním riziku trombotické příhody, respektive 2,5–3,5 při riziku vysokém.
rád bych znal převod mezi hodnotou glykémie a potřebnou dávkou jednotek inzulínu, abych mohl provést korekci na správnou hodnotu glykemie 5,6 mmol. Nikde tento údaj nemohu zjistit. Je mi 87 let a mám silnou cukrovku. Moc děkuji.
Ano, svrab je možné přenést i pouhým dotykem ruky. Pokud se na dotýkaných plochách zrovna vyskytuje roztoč, může přelézt na pokožku zdravéhočlověka a tam se začne množit. Chvíli mu to potrvá, než se zavrtá a proto okamžité umytí rukou nebo použití kontaktní desinfekce pomůže uchycení svrabu zabránit.
Dobrý den, ráda bych se zeptala na léčení trombózy. U mého přítele, sportovce a zdravého člověka se najednou objevila na noze trombóza. Stačí po léčbě u praktického lékaře na rekonvalescenci 14 dní? Šel do práce, ale noha ho stále pobolívá. Je třeba po této nemoci rehabilitace (cvičení) nebo spíše klid na lůžku? Předem Vám velmi děkuji za Vaši odpověď. VH
INR 1 je hodnota srážlivosti krve u zdravéhočlověka, který není na antikoagulační léčbě.
INR 2-3 je rozmezí u některých pacientů na antikoagulační léčbě.
Krev se srážlivostí INR 1 může znamenat vysoké riziko tvorby sraženin u lidí s těmito dispozicemi a proto se udržuje jejich krev v opožděné srážlivosti INR 2-3.
V dospělosti nemá věk na hodnoty cholesterolu žádný vliv. Hodnoty cholesterolu by se měly držet na stejných hodnotách od 15 let věku až do konce života. Doporučené hodnoty obsahu cholesterolu v krvi jsou: 3,9 - 5,2 mmol/l. Zvýšené hodnoty cholesterolu jsou 5,2 - 6,2 mmol/l a velmi vysoké hodnoty cholesterol jsou nad 6,2 mmol/l.
