Žaludeční vředy versus žaludeční neuróza
Žaludeční vředy vznikají na základě poškození stěny žaludku či dvanáctníku, které postupně proniká přes sliznici do hlubších vrstev a je způsobeno vyšší tvorbou žaludečních kyselin a snížením ochranných mechanismů sliznice žaludku a dvanáctníku. Žaludeční vředy postihují stejně často muže i ženy, a to v podstatě v jakémkoli věku. Mohou se dokonce vyskytovat i u dětí, ale pouze ojediněle. Během života jimi u nás onemocní přibližně každý desátý člověk.
Typickým příznakem žaludečních vředů je bolest při jídle. Dále se žaludeční vředy mohou projevovat pálením v jícnu, pocitem návratu kyselého a pálivého zpět do jícnu, častou potřebou ke zvracení nebo přetrvávajícími bolestmi břicha. Když vřed pronikne do cévy žaludeční stěny, objevuje se krvácení. Jedná se o urgentní stav, který se projevuje zvracením krve a později i přítomností natrávené krve ve stolici. Stav se musí akutně řešit v nemocnici. Druhou nejčastější komplikací je prasknutí vředu. Jde o proniknutí celou stěnou a obsah zažívací trubice pak vytéká do břišní dutiny. Tato komplikace je provázena silnou bolestivostí a léčbou je urgentní chirurgický výkon.
Většina lidí, která si stěžuje na žaludeční vředy, je ve skutečnosti nemá. Ovšem jejich potíže se dají léčit ještě hůře. Žaludeční neuróza je v podstatě funkční porucha zažívacího traktu, kterou trpí až polovina populace, a to spíše mladší lidé, od 20 do 45 let, častěji ženy, a mezi její typické projevy patří říhání, plynatost, tlak a křeče v břiše, průjem nebo zácpa. Potíže snadno vyvolají dojem, že jde o nějaké závažné onemocnění, což však není pravda.
Léčba je založená na lécích, které upravují trávení, je třeba počítat s tím, že náprava k lepšímu potrvá až několik měsíců. Tato terapie zabírá asi u dvou třetin pacientů, u zbylých však pomoci nemusí. Je to často proto, že se opomíná vliv psychiky. Za podobnými potížemi se obvykle skrývá stres, náročná práce, problémy ve vztazích. Břicho může bolet kvůli tomu, že se člověk hádá s partnerem, má příliš stresující práci, trápí se se svým vzhledem. Někdy jde často o příčinu, kterou si ani člověk sám neuvědomí, a je na dobrém lékaři, aby ji díky dobře vedenému rozhovoru s nemocným objevil.
Doporučení – žaludeční neuróza
Smíchejte stejné množství levandulového květu, anýzu, vřesového květu, proskurníkového kořene, semena pískavice a lněného semínka. Poté spařte lžíci bylin ve sklenici vroucí vody. Pijte jednou denně po jídle.
Co pomáhá na žaludeční vředy
U žaludečních vředů je vhodná nedráždivá strava, tudíž zdravá, vyrovnaná a racionální dieta. Mléčné výrobky, zelenina a v menším množství ovoce by měly být součástí každodenní stravy. Základem je jíst pravidelně a v klidu a dávat přednost několika menším porcím. Negativní roli mohou sehrát dráždivá a ostrá jídla, nadmíra citrusového ovoce a džusů. Stejně tak se nedoporučuje konzumace černé kávy, colových nápojů, alkoholu a kouření. Nedoporučované pokrmy a nápoje mohou dokonce stát za vznikem žaludečních vředů, proto by si i zdraví lidé měli dávat pozor na jejich nadměrnou konzumaci. Naopak vyvážená strava je velmi dobrou prevencí.
Doporučení
Vyvarovat se pokud možno stressu, pravidelně a v klidu se stravovat, nekouřit, nepít nadměrné množství černé kávy (více než 3 šálky denně), nepít koncentrovaný alkohol a vyvarovat se dlouhodobého užívání nesteroidních antirevmatik (Brufen, Indomethacin, Diclofenac). Důležitý je i dostatek spánku a pravidelná fyzická aktivita.
Vhodné jsou naopak mléčné výrobky, na žaludek působí dobře u řady nemocných například jedna sklenice piva.
Léky na žaludeční vředy
Podíl na vzniku žaludečních vředů má i bakterie Helicobacter pylori. Ta dokáže přežívat v kyselém prostředí žaludku a má ji až polovina populace v České republice. Tato bakterie způsobí žaludeční vředy ale jen někomu, většina nositelů žádný problém nemá. K léčbě se využívají antibiotika a současně je ovlivňována agresivita žaludeční sekrece například blokátory protonové pumpy.
Při záchvatu bolesti způsobené vředem se používají léky k tlumení obtíží – antacida, které sníží kyselost a na krátkou dobu pomohou. Situaci však neřeší. Nejpoužívanější a nejúčinnější jsou léky blokující sekreci kyseliny chlorovodíkové v žaludku, zejména blokátory protonové pumpy, jako Helicid a podobné přípravky. Pokud je u pacienta s žaludečním vředem objevena Helicobacter pylori, měla by být součástí léčby i likvidace této bakterie. Na to se používají antibiotika. Po přeléčení se může infekce opakovaně vracet, pokud například pacient nezmění svůj životní styl.
Chirurgická léčba žaludečních vředů se provádí zcela výjimečně, a to pouze při komplikacích. Jde zejména o krvácení, proniknutí vředu do břišní dutiny, neprůchodnost žaludku nebo dvanácterníku jizvami po vředech nebo při podezření na zhoubný nádor.
Čaj na žaludeční vředy
Ingredience: 3 díly květu slézu, 1 díl květu heřmánku, 1 díl květu tymiánu, 1 díl květu měsíčku
Postup: Připravíme si uvedené množství květů slézu, měsíčku, tymiánu a heřmánku. Vše smícháme a 2 lžíce směsi dáme do 1/2 l vlažné vody a necháme 2 hodiny macerovat. Poté směs pomalu zahříváme téměř k varu, odstavíme a necháme 15 minut přikryté vyluhovat. Čaj na žaludeční vředy přecedíme a pijeme po částech půl hodiny před každým jídlem. Léčbu žaludečních vředů podpoříme (kromě pití čaje) převážně zásaditou dietou.
Přírodní léčba žaludečních vředů
Nekuřte. U kuřáků je vyšší výskyt úmrtí na vředové komplikace.
Kofein a všechny kofeinové nápoje a potraviny (černý čaj, káva, nápoje typu cola, čokoláda) zvyšují vylučování žaludečních kyselin. Nepijte ani bezkofeinovou kávu. Ta dráždí sliznici.
Žaludeční vředy mohou být vyvolány stagnací (setrváváním) potravy v žaludku a z toho vyplývajícím neustálým vylučováním žaludečních kyselin. Příčinou zpomaleného vyprazdňování žaludku je jedení mezi hlavními jídly.
Snažte se jídlo důkladně rozžvýkat. Dostatek slin chrání žaludeční sliznici. Důkladné předtrávení škrobu zabrání jeho kvašení v žaludku, a tím dráždění žaludeční sliznice kyselými látkami.
Zelí a některé jiné druhy listové zeleniny obsahují takzvaný protierozivní faktor, respektive vitamín K. Doporučuje se zejména šťáva ze zelí nebo kapusty. Šťávu připravujte na odstředivce vždy čerstvou, nepřevařenou. Obměnit chuť můžete přidáním šťávy z rajčat nebo celeru (1/4 dílu), které mají také vysoký obsah tohoto vitamínu. Šťávy mohou v prvních dnech působit nadýmání, plynatost nebo zácpu, ale po 5 dnech působí potíže velmi zřídka. Z 2–2,5 kg syrového zelí získáte obvykle půl litru šťávy. Pijte 1,5–2 dcl šťávy 4–6krát denně. Při pokojové teplotě ztrácí šťáva účinnost za 2 až 3 dny. Zmražením nebo udržováním při teplotě 0 °C si udrží účinnost i 3 týdny.
Velmi výrazný účinek má gel z rostliny aloe vera. Jeho užíváním po vyléčení se pacienti mohou zbavit problémů natrvalo.
Při peptických vředech jsou velmi účinným lékem brambory, hlavně díky obsahu vitamínu C a zásadité povaze. Stačí 2–3 brambory denně. Ať už vařené ve slupce, pečené nasucho, nebo jako pyré. Brambory nesmažte ani k nim nepřidávejte mléko.
Dobře přežvýkaná mandle potlačí pálení žáhy a sníží také kyselost v žaludku. Snižuje tvorbu žaludeční kyseliny a výrazně snižuje aktivitu vředu.
Velmi vhodnou potravinou pro pacienty s žaludečním vředem je proso. Používá se zbavené slupek jako jáhly.
Vhodným oblékáním zabraňte podchlazení končetin a hromadění krve v břišních cévách. Vyhýbejte se stresovým situacím. Lépe si organizujte čas. Přemýšlejte o vyšších hodnotách. Také pravidelné cvičení pomáhá odstranit vnitřní neklid.
Při bolesti se doporučuje ledový obklad na bolestivé místo nebo na páteř mezi lopatky.
Lepší ochranný povlak na sliznici pomáhá vytvořit sliz lněného semene. Sliz získáte vyluhováním lněného semene ve vlažné vodě po dobu 2–4 hodin. Užívejte 2 polévkové lžíce 15 minut před jídlem.
Velmi prospěšná je rovněž jahodová kúra. 3–4 dny nepřijímejte žádnou jinou potravu než zdravé, dobře dozrálé neslazené jahody. Snězte 1,5–2 kg jahod denně. Dobře je rozžvýkejte.
Vyvarujte se alkoholických nápojů. Dráždí sliznici a zvyšují kyselost obsahu žaludku. Rovněž strava bohatá na cukry povzbuzuje sliznici k vyšší tvorbě kyseliny – vysoce slazená strava jen po dobu dvou týdnů zvýšila kyselost organismu o 20 %.
Udělejte si na jídlo čas a pohodlí. Pomalým vychutnáváním zlepšíte činnost trávicích orgánů. Dodržujte pravidlo, že pokud žvýkáte, lžička nebo vidlička zůstává prázdná. Po každém třetím až pátém soustu ji položte.
Dieta po operaci žaludečního vředu
Vyhněte se dráždivé stravě, tedy jídlům kořeněným, pálivým a těžce stravitelným. Nepijte kávu a koncentrovaný alkohol (destiláty, víno). Nejezte nalačno větší množství sladkého. Nekuřte, kouření zhoršuje a prodlužuje hojení vředu.
Dieta na dvanácterník
Dvanáctník (latinsky: duodenum; zastarale a hovorově: dvanácterník) je podkovovitě stočená počáteční část tenkého střeva (intestinum tenue) navazující na žaludek. Kromě žaludku do něj rovněž ústí vývod žlučníku z jater a vývody slinivky břišní. Délka dvanáctníku je mezi 20 a 28 cm a jeho průměr činí 3,5 až 4,5 cm. S výjimkou svého začátku je dvanáctník srostlý se zadní stěnou břišní a druhotně krytý nástěnnou pobřišnicí (peritoneum).
Náhradu ochranného hlenu vám poskytne škrob ze syrové brambory, vyzkoušejte tedy následující: Po spánku, kdy je tělo žíznivé, nebo tehdy, kdy je žaludek, dvanáctník i část střeva prázdná (směnaři), vypijte několik lžic škrobu z čerstvé brambory. Škrob připravíte tak, že syrovou bramboru nastrouháte, vyždímáte (nejlepší je malá řezací odstředivka na ovoce) a po chvilce slijete vodnatou bramborovou šťávu a sedlý škrob vypijete. Někdo to vypije bez čekání všechno, jiný se spokojí i s nastrouhanou dření ze syrové brambory. Takto postupuje nestravitelný škrob brambory rychle do střeva a sliznice z něj vstřebává vodu, až ho zahustí a on se stane v podstatě povlakem. Právě tam, kde je ochranného hlenu nejméně, vstřebává sliznice nejvíce a zde se tedy vytvoří nejsilnější vrstva škrobového povlaku. Ten potom jako hlen ochraňuje tuto sliznici před ranními agresivními trávicími šťávami. Zvláště při jejich vyplaveních před prvním jídlem, kdy jsou nejagresivnější a je jich, vzhledem k množství potravy, nejvíce. Škrob je relativně rychle setřen natráveninou, ale následující trávicí šťávy nejsou tak agresivní, a tak škrob svůj ochranný úkol splnil. Ze sušeného škrobu to nejde a do zásoby také ne, což vyplývá z prostorové struktury škrobu v cytoplazmě buněk brambory. Přestože syrové brambory obsahují solanin, tak jeho množství, není-li brambora zelená, neškodí ani při několikaměsíčním užívání. Takže vyzkoušejte každé ráno před snídaní několik lžic bramborového džusu a na noc čaj z heřmánku jako hojivou náplast na celodenní dřinou poničenou sliznici.
Stravujte se nedráždivě, dietně a lehce.
Čerstvé ovoce a zelenina se svými volnými kyselinami na lačno dráždí. Buď si je dejte čerstvé až po jídle, nebo raději konzumujte kompoty a zeleninu dušenou či jinak tepelně upravenou, což se kvůli vláknině zvláště doporučuje.
Potraviny zakázané při dvanáctníkovém onemocnění:
- alkohol, cigarety
- pečivo (výrazně okyseluje organismus)
- rafinovaný cukr (je agresivní na žaludek)
- smažené a tučné výrobky, chipsy
- vuřty, uherský salám, vysočina, česnekový salám, paprikový salám, paštika, jitrnice, vinné klobásy a podobně
- tučné maso – nakládané, konzervované a smažené, divočina
- šproty, tučné, uzené a nakládané ryby, makrela
- aromatické a tučné sýry (pivní sýr, syrečky, romadúr, ementál, eidamská cihla, hermelín, niva a podobně)
- luštěniny – čočka, fazole – obsahují slupky a nadýmají
- syrová zelenina – ředkev, ledový salát, cibule, česnek, paprika, cibule, nakládaná zelenina, čerstvé i sušené houby
- ořechy – vlašské ořechy, mandle, slunečnicová semínka, mák
- káva
- ovocné džusy
- ocet
- ostré koření (pepř, pálivá paprika, kari, zázvor a podobně), masox, sójová omáčka, worcesterská omáčka
- kvasnice (droždí) kvůli stagnaci jídla v žaludku, má bobtnavé a kvasící účinky, netráví se tak, jak má, poškozuje střeva obzvláště s pečivem
- lehce stravitelné potraviny – nejlépe dušené
- zelenina – dušená i vařená, trochu čerstvá – hlávkové zelí, mrkev, kedlubny, saláty, řepa, rajče bez slupky, dýně hokkaidó, brokolice, mrkev, květák, petržel, celer, vařené brambory ve slupce mají větší obsah živin; brambory jsou ale lepší pouze čerstvé ve formě šťávy kvůli velkému obsahu škrobů
- sliz z lněného semínka – doporučuje se 1 lžíce 2x denně (sliz se připraví vyvařením polévkové lžíce do vody)
- hovězí vývary
- rostlinná želatina agar
- rýže, jáhly, pohanka
- tofu a sója
- libová masa (ryby, králík, hovězí – vše jen dušené, vařené, nikdy ne smažené); pozor: z přemíry bílkovin a tuků časem může vzniknout žlučníkový kámen nebo nádorové bujení, při stagnaci potravy v žaludku pak kvůli vředu dvanáctníku hrozí naleptání žaludeční sliznice a vznik i vředu žaludečního
- mléčné zakysané nízkotučné výrobky – nejlépe kvalitní jogurt
- ovoce – jablka (ostrouhaná), banán
- mladý ječmen – je zásaditý a obsahuje vitamíny skupiny B
- lecitin v kapslích – vyrovnává hladinu cholesterolu, obaluje sliznici žaludku
- čaje na žaludek (puškvorec, máta, heřmánek, ostropestřec) – podporují pohyb potravy do střev
- soda při akutním překyselení nebo bolesti žaludku – je údajně lepší než třeba Helicid a podobné chemikálie, které zabraňují vytváření žaludečních kyselin – soda jen neutralizuje
- CHAGA – nejúčinnější houba na vředové choroby
- Hericium – léčivá houba korálovec ježatý – lze již zakoupit i v ČR
- Drags Imun – pryskyřice ze stromu Croton lechleri
- propolis – užívá se 3x denně půl až 1 hodinu před jídlem 20 až 35 kapek do mléka nebo medu, zlepšení se projeví po 3 dnech léčby, pokud se současně užívá mateří kašička a med, jde o vhodnou kombinaci ke konzervativní léčbě vředové choroby
Recepty na 1 porci - žaludeční dieta
Zeleninový krém s omeletovými nudlemi
Ingredience: 10 g mrkve, 10 g celeru, 10 g květáku, 10 g zelených fazolek, 5 g tuku, sůl, petrželka
Ingredience na nudle: 15 g hladké mouky, 30 ml mléka, 1 malé vejce
Postup: Dobře omytou a nakrájenou zeleninu dáme vařit do osolené vody. Měkkou zeleninu rozmixujeme spolu s vývarem, zjemníme tukem a posypeme zelenou natí.
Příprava nudlí: Z mléka, mouky a vejce vyšleháme hladké těsto. Na suché teflonové pánvi upečeme omeletu, kterou nakrájíme na širší nudle a vložíme je do polévky při servírování.
Svíčková
Ingredience: 100 g hovězího masa (nebo libové vepřové, telecí, kuře, krůta, králík), 10 g mrkve, 10 g celeru, 10 g petržele, 1 malá cibule, citronová kůra z dobře omytého citronu, 30 ml zakysané smetany, 5 g hladké mouky, 5 g rostlinného tuku, sůl
Postup: Maso opereme, osolíme a opečeme na teflonové pánvi. Podlijeme vodou, přidáme nakrájenou cibuli a dusíme. K poloměkkému masu přidáme nastrouhanou zeleninu a citronovou kůru. Necháme dusit do měkka, zahustíme zálivkou ze zákysu a mouky a dobře provaříme. Podle chuti dosolíme a zjemníme tukem.
Plněná kotleta
Ingredience: 100 g vepřové kotlety (kuřecí nebo krůtí prsa), 10 g šunky, italská kořenicí směs, sůl, 5 g hladké mouky, 5 g rostlinného tuku
Postup: Do masa nakrojíme kapsu, kterou naplníme nasekanou šunkou a spíchneme jehlou. Maso osolíme, okořeníme, opečeme na teflonové pánvi, podlijeme vodou a dusíme do měkka. Šťávu zahustíme zálivkou z mouky a zjemníme tukem.
Tvarohové škubánky
Ingredience na těsto: 250 g brambor, 40 g hrubé mouky, sůl
Ingredience na posypání: 30 g tvrdého tvarohu, 15 g rostlinného tuku, na sladké škubánky přidáme cukr
Postup: Omyté a oloupané brambory nakrájíme na stejné kousky a vaříme v osolené vodě. Téměř měkké brambory scedíme ze 2/3 a zasypeme moukou. Obrácenou měchačkou uděláme několik důlků do brambor a obojí dovaříme. Vymícháme hladké těsto a lžící vykrajujeme škubánky. Sypeme strouhaným tvarohem (na sladko i cukrem) a omastíme.
Bublanina
Ingredience: 1 malé vejce, 1 lžička vody, 20 g cukru, 25 g polohrubé mouky, 40 g třešní, tuk a mouka na plech
Postup: Žloutek, cukr a vodu ušleháme do pěny, zlehka vmícháme mouku a tuhý sníh z bílku. Těsto vlijeme do vymazané a vysypané malé formy, poklademe omytým a osušeným ovocem. Pečeme ve středně vyhřáté troubě.
Tvarohová pomazánka
Ingredience: 80 g tvarohu, 1 bílek, 30 g bílého jogurtu, 5 g másla, půl malé cibule, sůl, drcený kmín
Postup: Tvaroh, jogurt, máslo a sůl rozmixujeme nebo utřeme. Zvlášť ušleháme z bílku pevný sníh, který zlehka vmícháme do pomazánky. Ochutíme drceným kmínem a jemně nakrájenou cibulí.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Draller