Děložní sliznice v klimakteriu
Největší změny nastávají ve tkáních s estrogenními receptory, jako jsou poševní sliznice, vulva, děloha, vaječníky a vejcovody, nosní sliznice. Dochází ke ztenčování poševní sliznice, ke změně pH, atrofizaci vaječníků, vejcovodů, dělohy. Ztráta elasticity pánevního dna může způsobit poruchy jeho statiky s rozvojem sestupu pánevních orgánů. Dochází k atrofizaci sliznice močového měchýře s příznaky jako polakisurie (časté močení během den), dysurie (obtížné a bolestivé močení) a urgentní inkontinence (samovolný nechtěný únik moči). Dlouhodobý nedostatek estrogenů vede k metabolickému estrogen deficitnímu syndromu, ke kterému se řadí osteoporóza, ateroskleróza a změny v lipidogramu. U některých žen se objevuje příliš vysoká děložní sliznice.
Co znamená děložní sliznice 18 mm
Sliznice děložní dutiny chrání stěny před poškozením a přilnavostí a po nástupu těhotenství udržuje a vyživuje plod. Endometrium se skládá z vnější (funkční) a vnitřní (bazální) vrstvy. U ženy v reprodukčním věku se funkční epitel pravidelně exfoliuje (pokud nedochází ke koncepci) a vylučuje se jako menstruace. Poté se objeví nové endometrium z rozvíjejících se bazálních buněk.
Při nástupu menopauzy má sliznice pouze ochrannou funkci. Její atrofie (pokles objemu a tloušťky) začíná. Pokud do začátku menstruace dosáhla tloušťka 18 mm, pak při menopauze je 5 mm – takové změny jsou považovány za fyziologickou normu. Někdy však tloušťka sliznice neklesá, ale zvyšuje se. Hyperplazie endometria v menopauze pak vede k závažným komplikacím.
U mladých žen se za patologickou považuje i endometriální hypoplazie (abnormální pokles tloušťky sliznice), která rovněž vede k neplodnosti. Během klimakteria je však hypoplazie normální fyziologický proces a žádná léčba není možná.
Hyperplazie děložní sliznice
Hyperplazie je stav, kdy dochází ke zmnožení buněk. V děloze dochází ke zmnožení buněk děložní sliznice a hovoří se o hyperplazii děložní sliznice, odborně hyperplazii endometria. Tato diagnóza je poměrně častá. Lékař vysloví podezření na hyperplazii děložní sliznice při gynekologickém vyšetření na základě anamnézy a ultrazvukového vyšetření. Pak je potřeba ověřit tuto diagnózu definitivním rozborem sliznice děložní histologickým vyšetřením, což je vyšetření tkáně pod mikroskopem. Materiál pro toto vyšetření se získává takzvanou biopsií (odběrem tkáně) při hysteroskopii.
Hyperplazie děložní sliznice se zpravidla projevuje abnormalitami děložního krvácení. Především se vyskytuje nepravidelné krvácení, někdy dochází k takzvanému spottingu (špinění), případně může docházet k silnému nebo častému krvácení. Méně často bývá hyperplazie endometria zcela bez projevů.
Příčinou vzniku tohoto stavu je nadměrné působení estrogenů. Estrogeny, ženské pohlavní hormony, mohou být tělu dodávány z vnějšku, nebo si je tělo vytváří samo (například tukové buňky tvoří estrogeny v hojné míře, nádory vaječníků také).
Hyperplazie endometria se nejčastěji vyskytuje u žen v období okolo menopauzy a poté po menopauze. U mladších žen se hyperplazie vyskytuje poměrně vzácně.
Podle typu hyperplazie děložní sliznice (typická či atypická, simplexní či komplexní) se odvíjí i její léčba. Určité typy hyperplazie mohou znamenat i předrakovinné změny, a proto je nutné se vždy ujistit odběrem a histologickým vyšetřením, o jaký typ hyperplazie endometria se jedná. Základem terapie je odstranění nadměrného hormonálního působení estrogenů, a to v případě, kdy je to možné. V určitých případech lze použít medikamentózní terapii, v jiných je potřeba přistoupit k chirurgickému výkonu – odstranění dělohy – z důvodu rizika nádoru děložní sliznice.
Bylinky na vysokou děložní sliznici
Pokud se při menzes neodloučí zbytnělá část sliznice a přežívá, tak pod ní narůstá s dalším cyklem nová vrstva. Když se to stane jednou, tak příští měsíc odcházejí nepříjemné velké „cucky“. Když se sliznice neodloučí po několik měsíců, může nastat situace, kdy se už sama odloučit nedokáže, nebo jen za cenu značného krvácení (hrozícího i vykrvácením), protože cévy, které sliznici vyživují, se musely zvětšit do velikého průměru a nedokážou se již působením hormonů dostatečně zatáhnout. Navíc je neodloučená stará sliznice smetištěm a časovanou bombou, počínaje patogenními mikroby, plísněmi, kvasinkami a rozkladnými produkty bílkovin až po mutageny.
Většinou za neodloučení děložní sliznice (endometria) může nedostatek ženských hormonů, který nastává u starších žen v důsledku menší produkce nebo jejich větší potřeby v chemicky znečištěném organismu, například slabší funkce jater (mnoho příčin). Tím nedochází k dostatečnému uzávěru cév vyživujících sliznici, která má odumřít a odloučit se. Na zlepšení stavu lze vyzkoušet bylinnou terapii, která se užívá po týdny i měsíce, až do regenerace.
Mimo jídla (30 minut před jídlem, nebo 2 hodiny po jídle):
- Bylinný extrakt z maliny cca 1 lžička do 1–2 dl teplé vody; pít obvykle mimo jídlo 3–4x denně.
- Bylinný extrakt z hrušky GH cca 1 lžíce do 4–5 dl vody, v níž může být rozpuštěna špetka práškového vitaminu C; pít podle chuti mimo jídlo 1–3x denně (lze případně přidat bylinný extrakt z maliny 1–3 lžičky).
- Užívat produkt Yacca 3–4x denně, a to dlouhodobě; zvyšovat dávku postupně: začít 2 týdny 1x denně 1 večer, pak 2 týdny 2x denně, 2 týdny 3x denně atd.
- Užívat komplexy vitaminů a minerálních látek 1–2x denně.
- Bylinný extrakt z ostropestřce cca 1 lžička do 1–2 dl teplé vody; pít po jídlech 3x denně.
- Bylinný extrakt z chmele cca 1 lžička do 1–2 dl teplé vody; pít obvykle před jídly 5–15 minut, a to 2–3x denně.
- Užívat pupalkový olej 3x denně 1 lžičku.
- Užívat koenzym Q10 s rutinem po 30 mg 2–3x denně (jen u starších přes třicet).
- Bylinný olej z měsíčku aplikovat pomocí gumového násadce na injekční stříkačce do pochvy 1–2 ml na noc 1x denně nebo obden.
- Masírovat páteř, zvláště bederní úsek, nejprve 5 minut bylinným extraktem z kostivalu, potom alespoň 15 minut bylinným olejem z měsíčku. Nakonec vše utřít hadříkem a nasucho zateplit starým trikem.
- Mazat břicho ve směru hodinových ručiček( vleže na zádech s pokrčenýma nohama) jemně a pomalu bylinným olejem z měsíčku 1–2x denně. Také mazat vnitřní strany stehen směrem nahoru.
Kyretáž
Kyretáž neboli výškrab je krátký operační zákrok v oboru gynekologie, jehož podstatou je částečné odstranění děložní sliznice pomocí kyrety, přičemž dojde k vyčištění dutiny děložní. Mimo jiné se jedná o dnes již jen řídce používaný způsob provedení interrupce. Zároveň může být kyretáží získaná tkáň zkoumána při dalším určování zdravotního problému.
Před zákrokem bývá nejprve roztaženo děložní hrdlo. Samotný zákrok se v České republice nejčastěji provádí v celkové anestezii, v mnoha zemích dostává pacientka na výběr z více druhů anestezie (epidurální, lokální).
Výkon se užívá terapeuticky k zástavě silného menstruačního krvácení, ale také diagnosticky při nejasném nálezu (podezření na polyp, myom, nebo nádor) v dutině děložní, nebo při odstranění nežádoucích zbytků po porodu/potratu v dutině děložní.
Výkon může být součástí hysteroskopie. Získaný materiál se odesílá k histologickému vyšetření.
Bezpečnější alternativou kyretáže je hysteroskopie. Při hysteroskopickém výkonu jsou totiž veškeré úkony prováděny pod kontrolou zraku. Dříve byla kyretáž známa především jako metoda chirurgické interrupce. Dnes je již Světovou zdravotnickou organizací (WHO) doporučována spíše vakuumaspirace nebo nechirurgické metody interrupce.
Tento výkon má díky pokrokům v medicíně minimum komplikací. Mezi komplikace kyretáže řadíme ty, které souvisejí s výkonem samotným, což je proniknutí kyrety dutinou děložní, silné krvácení, operace může být znesnadněna nitroděložními srůsty (Ashermanův syndrom, není-li taková komplikace řešena, může to v budoucnu zvyšovat pravděpodobnost například mimoděložního těhotenství). Jedním z rizik je také možné proděravění dělohy, které může být nutné řešit pomocí laparoskopického zákroku. Další komplikace mohou být spojené s celkovou anestezií.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Violen