Jak se projevuje podrážděný jícen
Hlavním příznakem je zvláštní druh bolesti až pálení žáhy neboli pyróza. Tato bolest je charakterizována jako palčivá bolest za dolní částí hrudní kosti. Zpočátku se objevuje jen po určitých jídlech (pečená jídla, smažené pokrmy, sladké, alkohol, černá káva), v pokročilých případech trpí nemocný bolestmi po každém jídle, leckdy nalačno a také v noci, kdy se stav zhoršuje po ulehnutí a při snížené tvorbě slin. Zdrojem bolesti je přímé dráždění sliznice, roztažení jícnu a naopak dočasné stažení jícnu v jiných úrovních.
Dalším příznakem může být pocit uváznutí sousta v krku – obtížné polykání (dysfagie), bolestivé polykání (odynofagie) či pocit cizího tělesa v krku bez prokázané příčiny (takzvaný globus).
Bolesti na hrudi mohou být někdy tak nespecifické, že mohou imitovat jiná onemocnění, například choroby srdce (srdeční infarkt). Řada nemocných si také stěžuje na ztrátu chuti, chrapot, chronický kašel, záněty průdušek i astma, a proto se často nedaří odhalit příčinu nemoci, protože jen polovina nemocných má při gastroskopickém vyšetření (endoskopické vyšetření jícnu a žaludku pomocí kamery zavedené přes ústa) pozitivní nález na jícnové sliznici.
Příčiny
Za normálních okolností je sliznice jícnu proti takovým situacím chráněna hned několika způsoby. Jednak správnou funkcí dolního jícnového svěrače, anatomickými strukturami, kterými jícen prochází a které upravují jeho správnou polohu, samočisticí schopností jícnu na podkladě peristaltických pohybů, neutralizačními vlastnostmi slin a určitou přirozenou obranyschopností (rezistencí) jícnové sliznice. Selhání souhry těchto obranných činitelů, respektive některého z nich, vede ke zpětnému toku (refluxu) žaludečního obsahu.
Nejčastější příčinou takového poškození je refluxní choroba jícnu (gastroezofageální choroba jícnu nebo též refluxní nemoc), při níž dochází ke zpětnému toku žaludečního obsahu (včetně dráždící kyseliny chlorovodíkové neboli solné) do jícnu.
Jistý vliv mají také některé potraviny (káva, česnek, čokoláda, čerstvé pečivo, cola) a léky (zejména proti bolesti – nesteroidní antiflogistika, jako je Ibalgin, Paralen a podobně, opiáty, léky na srdce a mnoho dalších), které buď zvyšují žaludeční kyselost (tedy zvyšují produkci kyseliny chlorovodíkové v žaludku), snižují obranyschopnost sliznice, nebo zpomalují vyprazdňování žaludku, či omezují peristaltické pohyby jícnu.
Dojde-li k refluxu, rozhoduje o jeho důsledcích délka trvání, složení a množství refluxovaného žaludečního obsahu (míra kyselosti a též obsahu žluči, která se sem může dostat z dvanácterníku), odolnost sliznice jícnu, samočisticí schopnost jícnu a rychlost vyprázdnění žaludku.
Onemocnění vzniká na podkladě nerovnováhy obranných a agresivních faktorů, které působí na sliznici jícnu. Nejčastěji k závažnému poškození dochází právě v noci, kdy se žaludeční obsah dostává do jícnu snáze (mimo jiné chybí faktor gravitace, jak je tomu během dne ve vzpřímené poloze).
Mezi rizikové faktory patří nevhodný životní styl spojený s kouřením (nikotin snižuje napětí dolního jícnového svěrače) a obezitou, dále nepravidelné stravování, nevhodné složení potravy – tučná jídla včetně čokolády, sladké kynuté pečivo nebo dráždivá jídla jako česnek, cibule, máta, mák, cola, káva, alkohol a džusy.
Zvedání těžkých břemen a práce v předklonu a těhotenství vedou ke zvýšení nitrobřišního tlaku, a tak rovněž přispívají k refluxu.
Jak poznat Barrettův jícen
Barrettův jícen je stav, kdy je část původní sliznice jícnu s dlaždicovým epitelem nahrazena metaplastickým cylindrickým epitelem. Tato oblast bývá endoskopicky (makroskopicky) viditelná a histologicky by měla obsahovat takzvanou intestinální metaplázii. Jde o jeden z následků (komplikaci) refluxní nemoci jícnu, tedy opakovaného a obtěžujícího návratu žaludečního obsahu do jícnu. Riziko vývoje adenokarcinomu u osob s Barrettovým jícnem (BJ) je asi 30–40x vyšší než u osob bez něj. Adenokarcinom jícnu se vyvine během sledování asi u 0,2–0,5 % pacientů s tímto onemocněním za rok. Stěžejním úkolem endoskopické dispenzarizace pacientů s prokázaným BJ je zachycení časných dysplastických a neoplastických změn a možnost jejich kurativního řešení. Součástí léčby BJ je důsledná farmakoterapie refluxu nebo antirefluxní operace. Pro intervaly sledování a případnou intervenci existují doporučené postupy. Pacienti s vysokým stupněm dysplázie nebo časným adenokarcinomem mohou být úspěšně léčeni endoskopicky. Alternativou je chirurgická resekce.
Podle příznaků jeho přítomnost totiž nemusí dotyčný vůbec poznat. Jsou vlastně stejné jako u prostého refluxu. Vedou ale k nádorovému bujení, a to u desítek procent pacientů. Pokud je Barrettův jícen včas odhalen (což je možné pouze endoskopicky), je třeba reflux odstranit všemi dostupnými metodami. Následně se musí pravidelně endoskopicky kontrolovat, zda se nevytvářejí úseky tkáně se známkami počínajícího nádorového bujení.
Příznaky:
- pálení žáhy,
- pálení nebo bolest na hrudi,
- ztížené polykání.
Žaludeční obsah nezřídka zatéká až do dýchacích cest, kde rovněž způsobuje zánět. Přidává se tak suchý kašel a opakující se záněty hrtanu, průdušek i plic. V místě zánětu se začnou tvořit i vředy. Jejich hojení však může být komplikováno, a to buď výraznější jizvou, která způsobí zúžení průsvitu jícnu, nebo přeměnou výstelky z dlaždicové (typické pro jícen) na cylindrickou (typickou pro žaludek).
Jak se pozná rakovina jícnu
Rakovina jícnu, přesněji řečeno adenokarcinom, je zhoubný nádor ze žlázových buněk. Příznaky mohou být stále ještě podobné jako u refluxu, ale polykání je pořád obtížnější. Pacient ztrácí na váze a po čase už nemůže polykat ani tekutiny, tedy ani sliny.
Příznaky:
- slinění,
- výrazná bolest na hrudi,
- neúmyslné hubnutí.
Standardní vyšetření je endoskopické. Pokud je potvrzena přítomnost novotvaru v jícnu, provádí se vyšetření CT nebo magnetickou rezonancí k určení pokročilosti a šíření nádoru. Podle toho pak probíhá léčba.
U nejlehčích případů stačí endoskopické ošetření. Pokud je stále možný radikální výkon, pak je provedena operace a doplněna o chemoterapii a ozařování. Pokud již radikální léčba možná není, nabízí se různé výkony ke zpomalení progrese tumoru (a tedy i prodloužení života pacienta) nebo ke zmírnění příznaků.
Bylinky na zánět jícnu
Alternativní léčba: Každý den ráno si dejte štamprli extra panenského olivového oleje a večer pijte čaj z kotvičníku. Podstatné zlepšení poznáte už během týdne.
Z bylin vám mohou pomoci byliny slizovité, neboť rostlinný sliz pokrývá podrážděné sliznice a napomáhá jejich regeneraci. Neléčí sice samotnou podstatu refluxu, ale pomáhají minimalizovat škody na sliznici jícnu. Komplexní je například bylinná směs Slizin, která v sobě kombinuje byliny slizovité s účinkem pozitivně působícím na trávicí trakt.
Jako první pomoc od prudké bolesti vzniklé křečovitým stažením jícnového svalstva poté, co do něj vnikne žaludeční kyselina, pomáhá směs Antispasmos, kdy jejím pomalým rozkousáním v ústech dojde k uvolnění silic, které se rychle přes sliznici dutiny ústní dostanou do krevního oběhu a uvolní křečovité stažení, čímž odezní i akutní bolest.
Také je vhodný čaj na omezení tvorby žaludeční kyseliny.
Složení čaje:
- jitrocel list (Folium plantaginis)
- mochna nať (Herba anserinae)
- vachta list (Folium trifolii fibrini)
- světlík lékařský nať (Herba euphrasiae)
- pampeliška kořen (Radix taraxaci)
- borůvka list (Folium myrtilli)
- řebříček nať (Herba mille folii)
- lnice květel nať (Herba linariae)
Příprava čaje:
Dvě polévkové lžíce sypané bylinné směsi zalijeme ½ l vroucí vody, necháme přikryté vylouhovat asi 20 minut a přecedíme. Čaj pijeme 2–3krát denně nalačno, asi půl hodiny před jídlem.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Refu