Jak vypadá plenková dermatitida
Pokožka je v místě postižení prosáklá, lesklá, živě červená, někdy připomíná charakterem spáleninu. Klinický obraz se nejprve rozvíjí ve formě erytematózního nebo erytematoskvamózního intertriga – opruzeniny v oblasti třísel, přirození, hýždí až k flexorům stehna a dolní části břicha. V dalším stadiu onemocnění se utvoří papulopustuly nebo pustuly o velikosti až 0,5–1,5 cm, tedy vyrážka, která je záhy erodována a vznikají mnohočetné bolestivé ulcerace s mokváním, příležitostně i s tvorbou strupů na okrajích. Onemocnění signalizuje zápach čpavku. Nemoc zůstává vždy omezena na oblast pokrývanou plenkami. Vzniká nejčastěji důsledkem špatné hygieny. Mohou ji provokovat také přidružené infekce a někdy se na ní podílí změna střevní flóry při léčbě antibiotiky, běžná je u dětí.
Nejčastější komplikací plenkové dermatitidy (ale může jít i o samostatnou jednotku) je druhotná infekce kvasinkovitým mikroorganismem Candida albicans. Při ní se objevuje v zarudlých plochách v oblasti genitálu a na hýždích nejprve výsev papulopustul, které jsou později erodovány. Při okrajích chorobné plochy jsou většinou mnohočetné makulopapulózní satelitní léze, které se límečkovitě olupují. Postižená bývá i oblast třísel. Kandidová infekce se většinou šíří i do dalších intertriginózních lokalit (krční rýha, podpaží) a často se nachází i kandidóza ústní dutiny (soor) nebo bolestivé, začervenalé, popraskané koutky úst s bělavými povlaky (anguli infectiosi).
Důvod výskytu plenkové dermatitidy u dětí
Stolice kojených dětí má nižší pH a tím i nižší aktivitu fekálních proteáz. Macerace a poškození pokožky vede i k její snazší prostupnosti pro dráždivé látky, které mohou být obsažené v nevhodných kosmetických krémech či kosmetických mýdlech. Hlavně mýdla s obsahem sodium lauryl sulfátu (SLS) mají vysoký iritační potenciál a neměla by se používat. Tyto spouštěcí faktory umožňují navíc růst některých mikroorganismů. V mikroklimatu vlhké zapářky se pomnožují hlavně kvasinky a v menší míře koky.
Důležitá je hygiena:
- Často dítě přebalujte, aby se snížila vlhkost pokožky.
- Dopřejte pokožce vzduch tím, že necháte děťátko několikrát denně chvíli bez plenky (plenku nebo žínku si nechte někde po ruce pro případ pohotovosti).
- Po stolici očistěte pečlivě zadeček a osušte jej, než přiložíte novou plenku.
- Aplikujte vrstvu masti obsahující oxid zinku nebo vazelínu, nebo mast, kterou vám doporučil lékař, abyste zabránili kontaktu podrážděné pokožky s močí.
Když všechno výše uvedené selže, vyzkoušejte jinou značku plenek nebo jiný prací prostředek, pokud používáte textilní pleny. Zkusit můžete také papírovou plenu s vazelínou na vrchní straně.
Zavolejte do poradny, pokud vyrážka za několik dnů nezmizí nebo pokud se objeví puchýřky či hnisavé pupínky.
Plenková dermatitida u seniorů
V geriatrii se s klinickou jednotkou nejčastěji plenková dermatitida (opruzeniny u dospělých) objevuje u inkontinentních pacientů, kteří používají pleny, dále u špatně mobilních nemocných, velice často při diabetu, při obezitě a u imunokompromitovaných osob. Nejprve se objevuje ve formě opruzenin a později přechází do vyrážky.
Důvod výskytu plenkové dermatitidy u seniorů
Pleny vedou ke zvýšení teploty jimi kryté kůže a tím i k vazodilataci, což obojí podporuje rozvoj zánětu. Vlhkost pokožky se zvyšuje také větším zapocením pod plenou. Vlhká zapařená pokožka je náchylnější k poškození třením a otěrem. Dráždění třením a odíráním vzniká při pohybech pacienta těsným kontaktem mezi plenou a kůží nebo v místě kožních záhybů při kontaktu kůže s kůží. Velmi významný je i prolongovaný kontakt kůže se stolicí při průjmu nebo při málo častém přebalování. Aktivované enzymy ve stolici jsou přímo odpovědné za iritační potenciál stolice. Pokud je na kůži zároveň přítomná moč a stolice, fekální ureáza produkuje amoniak štěpením urey v moči, což vede k vzestupu pH. Tím jsou aktivovány fekální proteázy a lipázy, které následně přímo poškodí prosáklou a macerovanou pokožku.
Co s tím
K omývání opruzené pokožky od zbytků moči a stolice se používají speciální mycí prostředky. Většina běžně používaných mýdel obsahuje sodium lauryl sulfát, který kůži zbytečně dráždí a přesušuje. Preferují se tedy medicinální nedráždivé mycí gely, které tuto látku neobsahují a ideálně zahrnují i antiseptickou složku (například Cutosan). Po omytí je nutné místo šetrně vysušit, a to jemným přikládáním ručníku či pleny, nikoliv třením. Přípustné je i vysušení ložiska proudem teplého vzduchu – pomocí fénu. Po vysušení ložiska je při každé výměně pleny nezbytně nutné aplikovat ochranný bariérový krém. Účinnou ochrannou látkou na kůži je oxid zinečnatý v koncentraci od 4 do 10 %. Bariérového krému je potřeba nanášet jen ultratenkou vrstvu. Chybně se totiž stává, že ošetřující personál aplikuje ochranný krém v silné vrstvě v domnění, že pacientovi „více“ pomůže. Opak je však pravdou, protože tím způsobí jeho nechtěný okluzivní efekt a stav se může naopak zhoršit. Pod silnou neprodyšnou vrstvou se mohou patogeny pomnožit. Ideální ultratenkou vrstvu umožňují jednoduše nanést moderní ochranné zinkové sprejové přípravky (například Cutozinc 4% spray, Cutozinc 10% spray). Galenická forma spreje umožní aplikovat tenkou vrstvu ochranného krému, aniž by se ošetřující musel dotýkat podrážděné a často bolestivé pokožky.
Každou opruzeninu je třeba léčit v počátečním stadiu. Při vzniku komplikací, nejčastěji u kandidové superinfekce, je nutné přidat zevní prostředek s obsahem antimykotika. Jako galenická forma se volí krémpasta, která dokáže díky své galenické podstatě ložisko navíc ještě vysoušet (například Imazol krémpasta).
Imazol
Imazol krémpasta 30 g je vhodná k léčbě plenkové dermatitidy a jiných velkoplošných mokvajících poškození kůže. Jde o kožní pastu určenou k léčbě kožních houbovitých (mykotických) onemocnění, na které má účinná látka klotrimazol léčebný účinek, například plenková dermatitida (zánětlivá reakce kůže) způsobená kvasinkami.
K vzniku kožních houbovitých onemocnění dochází nadměrným rozmnožením hub, které se běžně na kůži vyskytují. Onemocnění se může projevit pálením, svěděním, olupováním a bolestivým zánětem kůže. Diagnózu kožních houbovitých onemocnění může spolehlivě určit jen váš lékař.
Zde naleznete příbalový leták.
Jak se pozná alergie na plenky
Pleny umožňují lepší hygienu jak u kojenců a batolat, tak i u dospělých dlouhodobě ležících pacientů, u nichž jednorázové hygienické pomůcky výrazně zjednodušují nemocniční i domácí péči. I přes pokrok při vývoji nových materiálů pro výrobu plen, zůstává plenková dermatitida jedním z nejčastějších kožních problémů kojeneckého a batolecího věku. Nejméně 50 % kojenců a batolat nosících pleny mívá během tohoto období alespoň jedenkrát projevy plenkové dermatitidy, s nejčastějším výskytem mezi 9.–12. měsícem. Velmi častou diagnózou je ale i u imobilních pacientů. Další skupinou ohroženou plenkovou dermatitidou jsou inkontinentní osoby. 15 až 30 procent všech osob starších 60 let trpí močovou inkontinencí. U starších osob užívajících pleny jsou nejčastějšími kožními komplikacemi plenkové dermatitidy a intertriginózní mykózy.
Většina z těchto případů jsou lehké nebo středně závažné „opruzeniny“, které se omezují jen na plenkovou lokalizaci a během několika týdnů odeznívají při adekvátní léčbě a režimových opatřeních. V kojeneckém věku se však v této lokalizaci objevují i první projevy závažných, sice vzácných, ale někdy i život ohrožujících dermatóz kojeneckého věku. Proto je nutné děti s nehojící se nebo opakovanou dermatitidou v oblasti plen sledovat a všímat si jejich vývoje i po pediatrické stránce.
Foto
Zde můžete vidět, jak vypadá plenková dermatitida u dětí.
Zde můžete vidět, jak vypadá plenková dermatitida u dospělých.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Vital