Obvyklý poměr perníkového koření: 10 g badyánu, 5 g nového koření, kůra z 1 ks bio citronu, 10 g anýzu, 5 g hřebíčku, 0,25 ks vanilkového lusku, 5 g fenyklu, 5 g skořice
Jak na to: Navážíme si všechno koření. Skořici, hřebíček, nové koření, anýz, fenykl, badyán a kousek vanilky. Perníkovékoření velmi jemně utlučeme v hmoždíři a následně je prosejeme přes sítko. Nakonec roztlučené koření smícháme s jemně nastrouhanou kůrou z jednoho dobře vydrhnutého bio citronu.
Tato dávka perníkového koření je určena na půl kilogramu mouky.
Perníkovékoření obsahuje s výjimkou kypřicího prášku veškeré koření potřebné k přípravě klasického perníku. Výrobci jako Vitana a Kotányi vesměs používají podobný obsah koření. Jedná se o koriandr, skořici, badyán, hřebíček, muškátový ořech, nové koření, anýz, fenykl, pomerančovou nebo citronovou kůru. Obsah balení je cca 30 g. Cena se různí dle obchodů a můžete ji vidět zde.
Ingredience: 50 g celé skořice, 20 g sušeného zázvoru, 15 g celých hřebíčků, 15 g vyloupaných zrníček kardamomu, 10 g nastrouhaného muškátového oříšku, 10 g nového koření, 5 g celého pepře, 5 g anýzu (celé hvězdičky)
Postup: Skořici nakrájíme na menší kousky. Nové koření, pepř, hřebíček a anýz zpracujeme v hmoždíři. Dáme si záležet na tom, aby hřebíčky byly dostatečně podrcené, jsou dost tvrdé a mohly by poškodit nože v mlýnku. Podrcené části z hmoždíře přesypeme do mlýnku na kávu, přidáme i skořici a pomeleme. Postupně přidáváme zázvor. Přendáme do misky a pomleté koření společně promícháme. Na 1 kg mouky použijeme 3–4 polévkové lžíce koření.
Postup: Do mísy nasypeme mouku, cukr, kakao, kypřicí prášek do perníku, 1 lžičku perníkového koření a rozinky. Vše lehce zamícháme a přimícháme mléko, olej, vejce a nastrouhaná jablka. Vše smícháme a nalijeme na předem vymazaný a moukou vysypaný plech. Pečeme na 170 °C asi 30–40 minut v elektrické troubě. Po upečení na perník můžete ještě nalít citronovou polevu, ale to je na chuti každého z vás. Tento litý perník s perníkovým kořením je opravdovou delikatesou.
V naší poradně s názvem ALOBAL NA OKNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Múže alobal v oknech nahradit žaluzie?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Použití alobalu na okna je jedním z nejhospodárnějších způsobů, jak udržet doma chladnou hlavu, když venku žhne horko.
Pokud se ve vedrech zoufale snažíte udržet chlad uvnitř místnosti, vezměte si roličku alobalu a rozprostřete ji na vnější strany oken – zvláště na ta, která jsou orientována na jih. Alobal umístěte tak, aby lesklá strana fólie byla směrem ke slunci. Sluneční svit procházející sklem, který dříve zvyšoval teplotu, pomocí alobalu odrážíte od okna a posíláte ho pryč z vašeho domova.
Obvyklou chybou, kterou lidé dělají, je umístění fólie na vnitřní stranu okna. Je opravdu důležité a dávat pozor na umístění alobalu na vnější stranu oken, aby se sklo příliš nezahřívalo.
Ingredience na polevu: 2 čokolády na vaření, 2 plátky ztuženého tuku, 1 nastrouhaná cukrovinka Margot
Postup: Nejdříve trochu ohřejeme mléko, ve kterém rozpustíme cukr, přidáme med a ostatní tekuté suroviny. V druhé míse smícháme sypké suroviny. Jablka oloupeme a nastrouháme nebo použijeme pikantní marmeládu. Toto opravdu vyzkoušejte. Marmeláda dodá perníku pikantní a vláčnou chuť. Vše smícháme a dáme na plech vyložený pečicím papírem. Po vychladnutí potřeme rozpuštěnou čokoládou, na čokoládu můžeme dát ještě nastrouhanou margotku.
Tip: Použijte velký hrnek. Hrnečkový perník je pak dost vysoký a vláčný.
Prášek do pečiva, nebo také kypřicí prášek, a jedlá soda nejsou to samé. Jde o kypřidla sloužící ke zvětšení objemu, ale jejich chemické reakce v těstu jsou naprosto odlišné.
Jedlá soda, nebo také hydrogenuhličitan sodný (NaHCO3) či soda bicarbona, je bílý prášek se zásaditým pH. Používá se jako součást kypřicích prášků do pečiva a šumivých prášků do nápojů. Koho někdy pálila žáha, ví, že po ní může sáhnout, protože neutralizuje překyselení žaludku. Ale nás nyní zajímá její reakce v těstu.
Pokud jedlou sodu smícháte s něčím kyselým, kyselinotvorným, acidním, nastane chemická reakce a směs začne bublat. Produktem této reakce je oxid uhličitý. A přesně tato reakce nastává při pečení. Pokud v receptu používáte jedlou sodu, musí být alespoň jedna ze surovin acidní. Nejčastěji je to při pečení podmáslí, hnědý cukr, jogurt, citronová šťáva, ocet, vinný kámen, melasa, jablečné pyré, kakaový prášek (ne holandské kakao) nebo třeba med. Acidní surovina reaguje na jedlou sodu, a to má za následek, že těsto zvětší svůj objem.
Jedlá soda má silný účinek. Ve skutečnosti je asi třikrát až čtyřikrát silnější než prášek do pečiva. Na druhou stranu to však neznamená, že čím víc jedlé sody, tím vyšší budou muffiny nebo dort. V receptu je obvykle uvedeno množství, které stačí k reakci s acidní surovinou. Pokud byste jí dali moc, zůstane vám v těstu a muffiny, na které jste se tak těšili, mohou mít kovovou nebo mýdlovou chuť.
Platí, že na 125–150 g mouky stačí asi 1/4 čajové lžičky jedlé sody.
Při kontaktu s teplem, tedy v troubě, zvětší jedlá soda objem vašich muffinů. Ale pokud v těstu nemáte acidní surovinu, budou mít kovovou chuť, což určitě nechcete.
Prášek do pečiva obsahuje mimo jiné jedlou sodu. Je to směs jedlé sody, vinného kamene (suchá acidní složka) a někdy se přidává kukuřičný škrob. V obchodech obvykle narazíte na prášek do pečiva, který funguje ve dvou fázích. První nastane, když se kypřicí prášek spojí s mokrými surovinami. To je taky důvod, proč si některá těsta nemůžeme připravit dopředu a péct později. Druhá fáze kypřicího prášku se aktivuje teplem, tedy když se těsto dá do trouby a prášek se zahřeje.
Prášek do pečiva mívá dvoufázový účinek.
Protože prášek do pečiva už obsahuje acidní složku, která aktivuje jedlou sodu, používá se nejčastěji u receptů, které neobsahují acidní surovinu. Není to samozřejmě pravidlo, ale obvykle to tak je.
Na 125–150 g mouky se používá asi 1 čajová lžička prášku do pečiva.
Pokud máte recept s jedlou sodou, teoreticky ji můžete nahradit práškem do pečiva, ale počítejte s tím, že budete potřebovat až 4krát tolik prášku, kolik potřebujete jedlé sody. Také počítejte s tím, že takové množství prášku do pečiva zákonitě změní chuť výsledného produktu – bude hořčejší. Platí to i naopak. Můžete zaměnit jedlou sodu za prášek do pečiva, ale musíte zvýšit množství acidní suroviny v receptu. To samozřejmě ovlivní nejen výslednou chuť, ale i strukturu produktu. Také musíte použít méně jedlé sody, protože je třikrát až čtyřikrát silnější.
Na otoky se dříve přikládal octanový obklad. Octanový obklad je hlinitá sůl kyseliny octové. Octan hlinitý vzniká při reakci síranu hlinitého a octanu olovnatého (oba jsou rozpustné ve vodě), kdy v roztoku zůstane zmíněný octan hlinitý (pozor na krystalickou vodu) a kromě něj vznikne ještě nerozpustný síran olovnatý. Octan hlinitý má mírné antiseptické a výrazné adstringentní (stahující) účinky. Používá se ve formě krému k léčbě drobných poranění, při štípnutí hmyzem, při solární dermatitidě, omrzlinách nebo popáleninách 1. stupně. Ve formě roztoku je octan hlinitý málo účinný, vhodnější je ledový obklad. Octan hlinitý nelze nahradit octem.
V naší poradně s názvem NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Novák.
Prosím a Mangold lze nahradit za špenát nebo lze jíst tuto zeleninu ? Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jíst samozřejmě můžete jak mangold tak i špenát, i když užíváte Warfarin. Důležité je každý den sníst potraviny, které vám dodají 120 mikrogramů vitamínu K - ani méně a ani více. Jak mangold, tak i špenát obsahují extrémně vysoké množství vitamínu K. Dosažení 120 mikrogramů vitamínu K dojde při snědení čtvrtky listu mangoldu nebo 2,5 listu špenátu počítáno v čerstvém stavu. Pokud si toto za den dopřejete, tak již více nesmíte nic, co je rostlinného původu. Tyto potraviny se hodí zejména na dny, kdy víte, že zeleniny moc nesníte, tak s tímto způsobem můžete rychle doplnit vitamín K.
