Co je to slepota
Slepota, latinsky Caecitas, je definována jako prominentní forma zrakového postižení se zcela chybějící, nebo jen velmi nízkou schopností vizuálního vnímání jednoho nebo obou očí. Slepota může být vrozená nebo získaná. Vyhlídky na zlepšení nebo vyléčení nevidomých závisí na počátku nemoci a jejich příčinách. V zemích třetího světa pak úspěšnost ovlivňuje zejména přístup k odpovídajícímu ošetření. Existuje celá řada onemocnění způsobujících slepotu, pro které neexistuje žádný účinný terapeutický přístup, a proto jsou považovány za nevyléčitelné. Když slepota postihuje obě oči, tak jde o vážný handicap, a právní řád umožňuje, aby nevidomí lidé dostávali sociální výpomoc.
Příčiny
V podstatě každá porucha struktury očního systému může vést k oslepnutí.
- vrozená slepota
- chybí prvky vizuálního orgánu;
- chybí spojení mezi okem a mozkem;
- rané dětství vývojová slepota
- nedostatečná diferenciace, tupozrakost a šilhání;
- juvenilní glaukom;
- genetické predispozice, které mohou vést ke ztrátě zraku v pozdějším věku například: retinitis pigmentosa, juvenilní makulární degenerace, dědičné oční atrofie, Biettiho krystalická dystrofie;
- získané slepota
- věkem podmíněné makulární degenerace (AMD), je nejčastější v průmyslově vyspělých zemích, asi u 50% populace;
- neprůhlednost čočky (katarakta), světově hlavní příčina slepoty;
- diabetes způsobuje slepotu u 17% populace;
- akutní nebo chronický glaukom (glaukom) způsobuje slepotu u 20% populace;
- odchlípení sítnice;
- důsledek mrtvice;
- embolie nebo trombóza cév;
- zranění;
- infekce, například bakteriální infekce jako je trachom z virů pak herpes
- nádory, například uveální melanom
- nemoci sklivce
Celosvětově je slepota na vzestupu, ale příčina nebude v klesající kvalitě očního ústrojí, ale v prodlužování věku dožití, kdy je více starých lidí, kteří jsou slepí.
Příčiny slepoty podle věku
- U lidí až do 39. roku života je hlavní příčina slepoty oční atrofie.
- Ve věkové skupině od 40. do 79. roku života, je nejčastější příčina diabetická retinopatie.
- Ve věku 80 let je to věkem podmíněná makulární degenerace následovaná glaukomem. K nejvyššímu počtu vzniku slepoty (až u 48% ze všech slepých) dochází u lidí ve věku od 80 s věkem související makulární degenerací.
Stupně slepoty
Klasifikace zrakového postižení podle Světové zdravotnické organizace (WHO).
Charakteristika a definice
Závažnost zrakového postižení se definuje pomocí zrakové ostrosti udané Snellenovým zlomkem. Například silná slabozrakost se definuje jako kvalita vidění udaná Snellenovým zlomkem 1/10 nebo méně (ve zdravějším oku, s nejlepší dostupnou korekcí). To značí, že silně slabozraký jednotlivec musí stát 6 metrů od objektu, aby ho viděl stejně jasně, jako normálně vidící osoba ze vzdálenosti asi 60 metrů.
1. Střední slabozrakost
- zraková ostrost: maximum menší než 6/18 (0,30) – minimum rovné nebo lepší než 6/60 (0,10)
2. Silná slabozrakost
- zraková ostrost: maximum menší než 6/60 (0,10) – minimum rovné nebo lepší než 3/60 (0,05)
3. Těžce slabý zrak
- zraková ostrost: maximum menší než 3/60 (0,05) – minimum rovné nebo lepší než 1/50 (0,02)
- koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů
4. Praktická nevidomost
- zraková ostrost 1/50 (0,02) až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena
5. Úplná nevidomost
- ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí
Léčba slepoty
Léčba slepoty přestává být fantastickou vizí. Poraněné oči může zahojit transplantovaná tkáň. Na prvních pacientech už lékaři vyzkoušeli i náhradu poškozených očních buněk jinými buňkami, namnoženými v laboratořích. Díky genetice je možné vyměnit i části DNA, kvůli kterým odumírají buňky sítnice. A slepé oči by mohly v budoucnu být nahrazeny i kamerami anebo mikročipy.
Kmenové buňky nahradí neprůhlednou rohovku.
Zničená oční tkáň rovná se slepota. Obnovení vidění je splněný sen pacientů po celém světě. Nahradit poraněný povrch oka transplantovanou zdravou tkání není pro současnou medicínu nic neobvyklého. Nejvíce transplantací se provádí právě v oblasti očí. A jen v Česku pomáhají znovu úplně nebo alespoň lépe vidět 700 pacientům ročně. Nová tkáň se uchytí jenom v případě, že na okraji rohovky zůstaly zachovány kmenové buňky. Právě díky nim se transplantovaná část rohovky dobře zahojí. Při větších poranění, když byly zničené kmenové buňky celé rohovky, byla dříve operace neúspěšná. Dnes už umí lékaři přenést i kmenové buňky a nahradit tak rohovku kompletně celou.
Každá transplantace, hlavně z jiného těla, má svá rizika a následovat ji mohou velké potíže. Proto lékaři přišli s nápadem, že výhodnější a šetrnější bude, když přenesou jen kmenové buňky namnožené v laboratoři. Stačí jich málo a dokonce ani nemusejí být z oka.
Mikročipy nahradí sítnici nebo i celé oko.
Cesta, jak vrátit lidem zrak, ale nevede jen přes buňky nebo geny. Pacientům může pomoci i elektronika. Podobně jako dokáže sluch obnovit dnes už běžně dostupný kochleární implantát, tak centra v Německu a ve Spojených státech pracují na výzkumech mikročipů napojených na zrakový nerv. Mikročipy se používají ve chvíli, kdy je porušena sítnice, kdy se obraz nemůže na sítnici obvykle vytvářet. Takže je buď možné dát čip dopředu do sklivce těsně před zrakový nerv, nebo je možné implantovat mikročip přímo pod sítnici. Výzkum jde ale ještě dále a vědci nyní přemýšlejí ještě nad jedním radikálním způsobem léčby slepoty a to vytvořit přímo v laboratoři pro pacienta oko nové. Zatím je to ale stále sci-fi a výhled do budoucnosti 100 až 200 let vzdálené. I když mnohé dnešní oční výkony byly ještě v nedávné minulosti také nemyslitelné, a dnes je realita jiná. Například u genové a buněčné léčby, jejíž první úspěchy lidem s nemocnýma očima vracejí zrak.
Autor: © Jakub Vinš