Rakovina jazyka podle Wikipedie
Wikipedie uvádí, že jazyk je svalový orgán nacházející se v ústní dutině. Jeho sliznice je kryta mnohovrstevným dlaždicovým epitelem, jehož četné výběžky (papily) dodávají jazyku zvláštní matný vzhled. U člověka jeho velká ohebnost ve spojení s jeho přesným řízením umožňuje vytvářet širokou škálu zvuků, čehož lidé využívají při mluvení lidskou řečí. Svaly jazyka tvoří celou hmotu jazyka a dají se rozdělit na vlastní svaly jazyka (intraglosální) a vnější svaly jazyka (extraglosální). Často se tvrdí, že se jedná o nejsilnější sval v těle, ničím to však není podloženo. Kromě toho, že neexistují objektivní kritéria, podle nichž by se síla svalu dala měřit, jazyk ani není jen sval, obsahuje také mnoho chuťových receptorů, zvaných chuťové pohárky. Člověk rozlišuje čtyři základní chutě: sladkou, slanou, kyselou a hořkou. V dnešní době je uznávaná i další, to znamená pátá chuť – umami. A hovoří se o dalších.
Příznaky
Charakteristickými příznaky rakoviny jazyka jsou:
- ložiskový přetrvávající bílý povlak na jazyku, nehojící se vřed;
- problémy s polykáním, váznutí soust;
- potíže s mluvením;
- bolest v ústech, v krku, a to zejména při polykání;
- zvětšení krčních uzlin;
- zápach z úst.
Nádory mohou vznikat přímo ze struktur jazyka (sval, sliznice) nebo z okolních struktur, jako jsou lymfatické uzliny, podjazyková slinná žláza, krční mandle nebo jiná lymfoidní tkáň, struktury kůže (spinocelulární karcinom, bazaliom, melanom), dále pak teratom, adenokarcinom, lichen planus nebo Kaposiho sarkom.
Jak se pozná rakovina jazyka z cigaret
Onemocnění pacienta v prvních fázích nijak neobtěžuje, může se objevit nestíratelný bílý povlak v místě nádoru, později se toto místo může začít vyklenovat nad okolí, otékat a samotný povrch nádoru se může otevřít a lehce krvácet. Později se přidávají problémy s polykáním, mluvením, bolest v dutině ústní a krku. Může být přítomen zápach z úst z rozpadajícího se nádoru. Při postižení krčních uzlin může dojít k jejich viditelnému nebo hmatnému zvětšení. Není to však pravidlem.
Podobná onemocnění jazyka
K nezhoubným nádorům patří fibrom (stopkatý výrůstek), hemangiom (načervenalý nádorek vyrůstající z cévy), lipom nebo lymfangiom. Naopak zhoubný nádor jazyka (nejčastěji karcinom) může mít netypický průběh. Rané stadium onemocnění může vypadat jako zvětšující se červený nebo bílý flíček, nehojící se vřídek, otok nebo nezvyklý povrch jazyka.
Pokud jde o nezhoubný nádor, léze se vyskytuje pouze v místě jazyka a roste lokálně. U maligního nádoru hrozí riziko dalšího šíření po organismu cévami nebo lymfatickými cestami. Velmi časný nález má velmi dobrou prognózu ve většině případů. Problém je, že umístění nádoru v oblasti jazyka je choulostivé a nádor se objeví většinou až v pokročilém stadiu.
Pro některé zhoubné nádory existuje stav, který se označuje jako premaligní léze. To znamená, že léze je nezhoubná, ale pokud nebude včas léčená, může se zvrhnout v maligní, tedy zhoubný nádor. K těmto premaligním lézím se například řadí leukoplakie. Leukoplakie je abnormalita, která vede až k 36% vzniku spinocelulárního karcinomu.
Premaligní léze je definovaná jako benigní, morfologicky změněná tkáň, která má vyšší pravděpodobnost transformace v maligní (zhoubný) nádor. Příkladem premaligní léze je leukoplakie (bílé plaky), erytroplakie (červené plaky) nebo smíšená forma zvaná erytroleukoplakie. Dalším příkladem premaligní léze je lichen planus, a to hlavně jeho erozivní typ, submukózní fibróza nebo aktinická cheilitida. Zajímavé je, že submukózní fibróza je velmi častá v Indii. Typickým příznakem je nemožnost plně otevřít ústa, pocit pálení v ústech, šišlání kvůli otoku jazyka, potíže při rozmělňování jídla, potíže při polykání, dávení, snížená tvorba slin. Typicky jde o lézi, která se nehojí. Často si může nemocný myslet, že se například kousl do jazyka, ale léze přetrvává týdny i měsíce. V takovém případě je nutné vyhledat lékařskou pomoc. Velmi často nádor začíná jako nenápadné zbarvení jazyka, nehojící se vřídek a podobně. Pokud léze přetrvává několik týdnů a nehojí se, nebo se dokonce zvětšuje, je namístě vyhledat pomoc.
Problematikou úst se zabývá zubní lékař (stomatolog), specialista zubní a čelistní chirurgie nebo výjimečně specialista ušního, nosního a krčního oddělení (otorinolaryngologie). Lékař lézi prohlédne a s největší pravděpodobností doporučí odebrat vzorek. Pouhým odhadem nelze nikdy spolehlivě určit typ nádoru. Odběr se obecně nazývá biopsie. Část podezřelého útvaru se odřízne nebo nasaje tlustou jehlou a vzorek se zašle k mikroskopickému vyšetření. Patolog by měl být schopen podle typických charakteristik buněk popsat typ nádoru (zda se jedná o zhoubný či nezhoubný typ a z jakého místa nádor vychází). Pro detailnější diagnostiku a zjištění, kam nádor zasahuje, je potřeba využít zobrazovacích metod. Nejlepší metodou je asi MRI (magnetická rezonance) nebo CT (počítačová tomografie). Počítačová tomografie umí detailně z různých pohledů zobrazit nádorovou masu. Zobrazení nádoru má velký význam pro jeho léčbu.
Při výskytu onemocnění každého napadne, jak se dá žít bez jazyka, který má hodně funkcí. Jazyk je opravdu velmi důležitou, jedinečnou a nenahraditelnou strukturou. Cílem léčby je vždy na prvním místě prodloužit život nemocného na co možná nejdelší dobu, ale také udržet určitý životní komfort. To znamená zachovat jazyk. Důležité je zachytit onemocnění v raném stadiu, aby nádor nezasahoval do hloubky. Samotná léčba nádoru je velmi individuální a záleží na velikosti nádoru a jeho typu.
Pro úplné odstranění a vyléčení je nezbytný chirurgický zákrok, kdy je nádor vyříznut. Pokud je nádor velkých rozměrů, je možné jeho velikost zmenšit radioterapií nebo chemoterapií. Toto se provádí v případě zhoubných nádorů. Nezhoubné se většinou odstraní chirurgicky a poté již nedochází k žádným potížím. Při zákroku v ústech a především na jazyku je důležité myslet na to, jak bude dotyčný přijímat potravu. Někdy může opatrně srkat tekutou stravu, jindy je nutné před operací zavést žaludeční sondu k zajištění výživy. Pokud nádor jazyka zasahuje do okolí, je možné odstranit další struktury, jako je část čelisti, toto jsou většinou velmi složité a dlouhé operace. Léčba nádorů jazyka je poměrně úspěšná v raných stadiích. Proto je prevence velmi důležitá.
Je bílý povlak jazyka příznakem rakoviny?
Bílý jazyk je poměrně častým příznakem a může být projevem některých závažnějších stavů. Povlak na jazyku se ale může tvořit každému z nás, je to normální proces hromadění odumřelých buněk sliznic.
Příčiny povlaku:
- Nedostatečná ústní hygiena – horší ústní hygiena s nedostatečným čistěním zubů může být kromě zápachu z úst spojena i s bíle povleklým jazykem.
- Dehydratace – nedostatečný přísun tekutin způsobuje vysychání sliznic včetně sliznic dutiny ústní a jazyka. Tím se zhorší čisticí schopnosti a vzniká povlak na jazyku.
- Kouření – cigaretový kouř obsahuje řadu škodlivin. Jeho působením dochází jak k přímému poškozování povrchu jazyka, tak k vysušování sliznice dutiny ústní.
- Kvasinková infekce dutiny ústní – v tomto případě se vytváří bělavé povláčky (takzvaný soor), které pokrývají povrch sliznice dutiny ústní včetně jazyka. Nejčastější plísní, která toto způsobuje, je Candida albicans. Povláčky se dají setřít, spodina pod nimi může být rudá a podrážděná. Léčba těchto plísňových infekcí je snadná, jejich časté opakování může nicméně znamenat narušenou imunitu (obvykle u cukrovky 1. typu nebo 2. typu).
- Streptokokové infekce – tyto infekce v dutině ústní jsou často spojeny s bolestmi v krku a mimo jiné i s bíle potaženým jazykem. Typickým zástupcem je klasická angína.
- Leukoplakie – leukoplakie je bílé zabarvení sliznice, které může znamenat přednádorový stav (odborně prekancerózu). Jde vlastně o to, že se sliznice určitými škodlivými vlivy začne měnit a tyto změny se projeví bílou barvou. Bělavý „povlak“ se v tomto případě nedá setřít. Příčinou vzniku leukoplakie může být kouření či pití tvrdého alkoholu. Některé formy jsou spojené s virovými infekcemi, leukoplakie na okrajích jazyka (takzvaná vlasatá leukoplakie) může být známkou HIV infekce. Některé leukoplakie (rozhodně ne všechny) jsou prekancerózní – po určité době se z nich mohou vytvořit zhoubné nádory.
Diagnostika
Kromě anamnézy (čistění zubů, zachovávání ústní hygieny, kouření, pití alkoholických nápojů, známé poruchy imunity) a základního vyšetření lze odebrat stěry z dutiny ústní na mikrobiologické vyšetření, které může najít kvasinky. Při podezření na leukoplakii se z bílého ložiska odebírá drobný vzorek na histologické vyšetření, které může prokázat či vyloučit výskyt přednádorových změn.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Fort