Antidepresiva
Antidepresiva patří v rozvinutých státech mezi nejpředepisovanější léky. Existuje celá řada různých typů s různými mechanismy účinku, jedno však mají společné – různými způsoby mění rovnováhu v neurotransmiterech v centrálním nervovém systému. Neurotransmitery jsou sloučeniny, které mezi neurony pomáhají přenášet nervové vzruchy a jejich nerovnováha může způsobovat vznik celé řady psychiatrických poruch.
Antidepresiva účinkují tak, že tlumí pocity strachu a úzkosti, jsou tedy využívána v léčbě depresí, maniodepresivní psychózy a úzkostných poruch (například obsedantně-kompulzivní porucha). Vzhledem k rozsahu užívání těchto léků je vhodné si uvědomit jejich nežádoucí účinky.
Nežádoucí účinky:
1. Tricyklická antidepresiva – ovlivňují zpětné vstřebávání neurotransmiterů, jako je noradrenalin a serotonin, a tím zvyšují jejich účinek. Příkladem je sloučenina amitriptylin (lék Amitriptylin) nebo dosulepin (lék Prothiaden). Nežádoucí účinky mohou být relativně četné a jsou způsobeny nadměrným efektem neurotransmiterů: sucho v ústech, bušení srdce, zácpa, nadměrné pocení, ospalost a zvýšení tělesné hmotnosti. Tyto účinky obvykle do týdne vymizí, v případě jejich trvání je vhodné vyměnit antidepresiva za jiný typ.
2. SSRI antidepresiva – do této skupiny patří většina běžně užívaných preparátů. Jejich efekt je relativně cílený na neurotransmiter serotonin, jehož zpětné vychytávání blokují, čímž zvyšují jeho efekt. Patří sem řada účinných látek jako například:
- citalopram – léky Citalec, Citalon, Citalopram, Seropram a další;
- escitalopram – léky Cipralex, Elicea, Escitalopram a další;
- fluoxetin – léky Deprex, Apo-Fluoxetin, Fluoxetin, Prozac a další;
- sertralin –léky Zoloft, Asentra, Serlift, Sertralin a další;
- paroxetin – léky Arketis, Paroxetin, Remood a další.
K nežádoucím účinkům patří například nevolnost, nechutenství, průjmy, snížení sexuálního libida, zvětšení prsů u mužů, problémy s ejakulací (vzácně byla popisována i bolestivá ejakulace), narušení spánkového rytmu, pocení a sucho v ústech. Tyto účinky se většinou po krátké době užívání léků zmírní a následně vymizí. Velmi nebezpečným nežádoucím účinkem je takzvaný serotoninový syndrom. Vznikne při příliš velkém účinku serotoninu, který vzniká kombinací SSRI antidepresiv s jinými sloučeninami zvyšujícími jeho účinek (kokain, amfetaminy, opiáty, LSD, inhibitory monoaminooxidázy, některé léky na zrychlení pohyblivosti trávicího traktu a podobně). Syndrom zahrnuje psychický neklid, bušení srdce, pocení, rozšíření zornic, svalový třes, zvýšení krevního tlaku a zvýšení tělesné teploty (takzvaná hypertermie). Obtíže vznikají relativně rychle a syndrom může pacienta i usmrtit. Pokud se u nemocného užívajícího SSRI objeví náhle tyto příznaky, je nutná kontrola lékařem.
3. SARI antidepresiva – léky této skupiny opět zvyšují účinky serotoninu. Patří sem sloučenina trazodon (lék Trittico AC). Nežádoucí účinky zahrnují sucho v ústech a relativně nebezpečný priapismus.
4. SNRI antidepresiva – snižují zpětné vstřebávání noradrenalinu a serotoninu. Patří sem například účinná sloučenina venlafaxin (například léky Venlafaxin, Velaxin, Olwexya a Elify) a sloučenina duloxetin (léky Ariclaim, Aritavi, Cymbalta, Duloxetin a další). Nežádoucí účinky těchto léků jsou podobné jako u antidepresiv skupiny SSRI (viz výše) včetně serotoninového syndromu. U SNRI jsou nicméně popisovány méně časté tlumivé účinky, menší ospalost a podobně.
5. NaSS antidepresiva – tato antidepresiva snižují zpětné vstřebávání serotoninu a noradrenalinu. Příkladem je sloučenina mirtazapin (léky Mirtazapin, Mirzaten, Remeron). Nežádoucí účinky těchto léků jsou vesměs podobné jako u antidepresiv skupiny SSRI včetně serotoninového syndromu.
6. Inhibitory monoaminooxidázy – monoaminooxidáza je enzym, který způsobuje rozklad neurotransmiterů, jako je adrenalin, noradrenalin a serotonin. Antidepresiva této skupiny mají schopnost blokovat funkci monoaminooxidázy, čímž sníží rozklad zmíněných neurotransmiterů, a to vede ke zvýšení jejich účinnost. Příkladem léku z této skupiny je preparát Jumex. Nežádoucí účinky mohou být opět pestré: nechutenství, nebo naopak zvýšená chuť k jídlu, motání hlavy, nespavost a bušení srdce. Významným nežádoucím účinkem může být prudké zvýšení krevního tlaku, které může být spojeno s bolestmi hlavy nebo bolestí na hrudi. Riziko stavu se zvyšuje, pokud nemocný užívající tyto preparáty pojídá potraviny bohaté na aminokyselinu tyramin (červené víno, banány, sýry). V případě takového zvýšení tlaku je nutná kontrola lékařem ihned.
Omeprazol
Omeprazol je lék patřící do skupiny blokátorů protonové pumpy, což jsou léky účinné proti překyselení žaludku. Účinnou látkou je sloučenina se stejným názvem – omeprazol.
Princip: Účinná látka blokuje protonovou pumpu v buňkách žaludeční sliznice, která se podílí na sekreci žaludeční kyseliny. Žaludeční kyselina se proto nedostává do žaludku a žaludeční kyselost se snižuje.
Využití: Tyto léky se využívají ve všech situacích, kdy nám vadí sekrece žaludeční kyseliny. Jsou to zejména žaludeční vředy a jejich komplikace, prevence vzniku vředů a těžší záněty jícnu při pálení žáhy a Zollinger-Ellisonův syndrom. Blokátory protonové pumpy se užívají i jako součást léčby žaludeční infekce Helicobacterem pylori spolu s antibiotiky.
Podávání: Záleží na předepisujícím lékaři, který zvažuje konkrétní případ a indikaci. V tabletové formě se většinou podává ve formě jedné tablety denně o síle 20–40 miligramů. Existují ovšem i přípravky, které se mohou podávat nitrožilně, a to nejlépe ve formě malých infuzí nebo jako celodenní kontinuální podávání speciální nitrožilní pumpou.
Nevýhody: Lék má minimum vedlejších účinků, při současném podávání s lékem Warfarin však hrozí jisté riziko ovlivnění jeho účinnosti. Dle nových studií bylo zjištěno, že:
- Omeprazol je středně silným inhibitorem CYP2C19 a citalopram je substrátem tohoto izoenzymu. Křížová studie na zdravých osobách ukázala, že omeprazol přibližně zdvojnásobil plochu pod křivkou koncentrace-čas (AUC) plazmatického S-citalopramu (escitalopram), ale statisticky významně neovlivnil AUC R-citalopramu. U každého pacienta užívajícího citalopram (nebo escitalopram) by se proto mělo očekávat mírné zvýšení jeho expozice při současném užívání omeprazolu.
- Vzhledem k tomu, že CYP2C19 podléhá genetickému polymorfismu, rozsah, v němž je citalopram metabolizován touto cestou, může záviset na jednotlivci. Dále určení stavu metabolismu jednotlivce je v současné době spíše výzkumným nástrojem než klinickým.
- Klinický význam interakce mezi omeprazolem a citalopramem je nejasný. Až do doby, kdy bude známo více, by pacienti měli být upozorněni, aby při užívání omeprazolu byli varováni pro zvýšení nežádoucích účinků citalopramu (jako je sucho v ústech, zvýšené pocení nebo nespavost). Pokud se u pacientů vyskytne nárůst nežádoucích účinků citalopramu, měli by být upozorněni, aby přestali užívat přípravek a aby se seznámili s lékařem, pokud jsou příznaky závažné, nebo přešli na alternativní léčbu pálení žáhy. U pacientů s dlouhodobější léčbou omeprazolem by mělo být zváženo snížení dávky SSRI, pokud se nepříznivé účinky citalopramu stanou obtížnými.
Další interakce s omeprazolem
Cilostazol a omeprazol: omeprazol zvyšuje expozici cilostazolu. Je nutné snížení dávky cilostazolu.
Klopidogrel a omeprazol: omeprazol může snížit účinky protilátek v krvi u klopidogrelu. Proto je vhodné podání antagonisty H2 receptoru (nikoliv cimetidinu) nebo pantoprazolu.
Klozapin a omeprazol: omeprazol pravděpodobně snižuje koncentraci klozapinu. Monitoruje se snížená účinnost klozapinu.
Metotrexát a omeprazol: dochází ke snížení eliminace s metotrexátem. Omeprazol by měl být pět dní před zahájením léčby metotrexátem vysazen.
Fenytoin a omeprazol: omeprazol může zvýšit nebo omezit expozici fenytoinu. Jakákoli interakce se zdá být klinicky nevýznamná, ale buďte opatrní, pokud jde o známky toxicity s fenytoinem.
Takrolimus a omeprazol: omeprazol může ovlivnit expozici takrolimu.
Vorikonazol a omeprazol: omeprazol může zvýšit expozici vorikonazolu a u některých pacientů byly pozorovány závažné neurologické nežádoucí účinky. Doporučuje se snížení dávky vorikonazolu.
Shrnutí interakcí
- Omeprazol může zvýšit expozici citalopramu, ale klinická relevance není jasná.
- Pacienti by měli být upozorněni na možnost zvýšení nežádoucích účinků citalopramu.
- U souběžného užívání omeprazolu a klaritromycinu se nevyžadují žádná další opatření nebo úprava dávkování.
- Omeprazol snižuje expozici itrakonazolu podávaného ve formě tobolek, tedy není-li podáván jako roztok itrakonazolu.
- Užívání kapslí itrakonazolu s kyselým nápojem může zvýšit kyselost žaludku a tím zvýšit absorpci léčiva.
Náhradní řešení
Pantoprazol, další inhibitor protonové pumpy, který je k dispozici pro OTC prodej, neinhibuje CYP2C19 v klinicky významném rozsahu a je vhodnější alternativou pro tyto pacienty. Někteří antagonisté H2 receptorů, jako famotidin a ranitidin (ale ne cimetidin), také neinhibují izoenzymy cytochromu P450 v klinicky významném rozsahu a mohly by být podávány pacientům trpícím na závratě.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Defini