Příznaky
K příznakům těhotenské cukrovky patří například zvýšená hladina cukru v moči, což gynekolog pravidelně kontroluje na běžných návštěvách poradny. Může se vyskytnout častější nutkání k močení nebo zvýšený pocit žízně, jinak se však těhotenská cukrovka nijak znatelně neprojevuje.
Rizikové faktory:
- vyšší věk rodičky (30–35 let a více);
- obezita;
- dlouhodobý stres;
- předchozí problematická těhotenství;
- výskyt těhotenské cukrovky v předchozím těhotenství;
- výskyt cukrovky I. nebo II. typu v rodině.
Test na těhotenskou cukrovku
OGTT – orální glukózový toleranční test spočívá ve změření hladiny glukózy v krvi a provádí se nalačno. Podstupuje se mezi 24. až 28. týdnem těhotenství. Úkolem je pouhé vypití sladkého roztoku, čímž dojde k takzvané glukózové zátěži. Poté se sleduje reakce organismu na tuto zátěž po dobu cca dvou následujících hodin, kdy je nutno čekat na další odběry krve, které jsou součástí vyšetření.
Postup a podmínky vyšetření:
- Test se provádí nalačno – nejméně 10 hodin před ním těhotná žena nesmí jíst ani pít.
- Test nemá být prováděn při nemoci nebo po úraze, výsledky by mohly být zkreslené.
- Doba trvání testu je minimálně 2 hodiny.
- Během testu žena kromě roztoku glukózy nic nejí ani nepije.
- V průběhu testu je třeba se vyvarovat fyzické aktivitě, těhotná žena by měla v klidu sedět, jinak by mohlo dojít ke zkreslení výsledků z důvodu poklesu hladiny cukru vlivem fyzické aktivity – test by mohl vyjít falešně v normě.
- Test začíná odběrem krve ze žíly, je-li hladina cukru v pořádku, lze pokračovat v testu dál, je-li hladina vyšší než 5,1 mmol/l, vyšetření je třeba následující den zopakovat, je-li i pak výsledek nad limitem, další vyšetření se neprovádí a ženu je třeba odeslat na diabetologii.
- Po odběru krve následuje vypití roztoku s glukózou (75 g), roztok je možno dochutit půlkou citronu, čímž dojde ke zmírnění sladké chuti.
- Po hodině se provede opětovný odběr krve ze žíly.
- Za další hodinu následuje třetí, poslední odběr krve.
- Poté je možné, aby se nastávající maminka napila a najedla. Celé vyšetření je náročné časově a po celou dobu je nutné zůstat nalačno, popřípadě pít jen malé množství vody. Tyto skutečnosti – včetně odběrů krve – mohou některým nastávajícím maminkám přivodit nevolnosti a pocit vyčerpání.
Normální krevní hodnoty testu u těhotných žen:
- do 5,1 mmol/l – 1. odběr na lačno;
- do 10,0 mmol/l – po 1 hodině od vypití roztoku;
- do 8,5 mmol/l – po 2 hodinách od vypití roztoku.
Je-li glykémie zvýšena už při prvním odběru, test je přerušen a opakován následující den. Jestliže i po opakovaném testu nalačno je hodnota cukru v krvi zvýšena, je stanovena diagnóza gestační diabetes bez dalších odběrů.
Pozitivním výsledkem je bráno i mírné překročení hodnot. Hodnoty glykémie neurčují tíži těhotenského diabetu, test pouze ukazuje, zda nastávající maminka trpí či netrpí těhotenskou cukrovkou. Při pozitivním výsledku se tento test již během těhotenství neprovádí. Kontrolní testy je vhodné provést nejdříve 3 až 6 měsíců po porodu.
Je-li těhotné ženě zjištěna těhotenská cukrovka, léčba by měla být zahájena co nejdříve. Nastávající maminku čekají pravidelné kontroly v diabetické poradně a sledování hodnot hladiny cukru v krvi před a po jídle.
Vliv na porod
Při těhotenské žloutence se těhotenství ukončuje do termínu porodu, případně se porod vyvolává pomocí léků stimulujících děložní kontrakce. Při neléčené cukrovce hrozí hypoglykemický šok, při vážnějším průběhu i kóma, případně riziko úmrtí plodu v děloze.
Rizika
Zvýšená hladina cukru v krvi u těhotné ženy má velmi nepříznivý vliv na cévní systém, zvláště pak cév oční sítnice, ledvin a srdce. Včasné zjištění těhotenské cukrovky je důležité i pro plod. Zvýšená hladina cukru v krvi maminky znamená zvýšenou glykémii i v krvi miminka, dítě pak rychleji přibývá na váze a porodní hmotnost může překročit 4 000 g.
Rizika u těhotné:
- preeklampsie – závažné onemocnění druhé poloviny těhotenství, které se vyznačuje otoky, vysokým krevním tlakem a bílkovinou v moči;
- polyhydramnion – zvýšené množství plodové vody;
- riziko vysokého krevního tlaku;
- infekce močových cest;
- zánět ledvin;
- porodní poranění.
- vývojové vady;
- horší poporodní adaptace;
- dýchací potíže;
- nedostatek vápníku;
- novorozenecká žloutenka s těžším průběhem;
- dítě po porodu může upadat do hypoglykemických šoků, při vážnějším průběhu i do kómatu;
- riziko úmrtí plodu v děloze.
Léčba
Při těhotenské cukrovce se dodržuje dietní opatření, to znamená omezit sladké, jíst pravidelně, hlídat především množství sacharidů v jídelníčku. Aplikace inzulinu je nutná jen při velmi vysokých hodnotách.
Jídelníček
Co jíst při těhotenské cukrovce? Diabetická dieta vychází ze zásad zdravé výživy. Zdravá výživa je základ, který se snažíme ve výživě dodržovat. Vychází z něj i stravovací režim respektující pravidelný čas jídla a jeho množství. Pravidelná strava v 5–6 porcích denně by měla odpovídat energetickému příjmu stanovenému podle individuálních potřeb. Na počátku těhotenství v průběhu 1. trimestru není potřeba ještě zřetelně energetickou hodnotu stravy zvyšovat. V dalším období stoupá nárok na energetický přívod asi o 15 %, což odpovídá stravě o hodnotě 1 260 kJ (300 kcal).
Česká diabetologická společnost (ČDS) doporučuje při těhotenské cukrovce, aby se na celkovém energetickém příjmu podílely sacharidy v rozmezí 44–60 %, bílkoviny 10–20 % a tuky do 35 %. Pro dosažení stanoveného úspěchu dietní léčby je nutný komplexní pohled na složení stravy při stanovení množství jednotlivých živin, ne pouze sacharidů. Je tedy podstatné, aby byly ve stravě zastoupeny základní živiny v doporučeném energetickém poměru, a to nejenom z pohledu celodenního příjmu energie, ale i jednotlivých, především hlavních denních chodů jídla.
Stravu je tedy ideálně vhodné přijímat v pěti či šesti denních chodech – snídaně, přesnídávka, oběd, svačina, večeře a druhá večeře. Mezi jednotlivými jídly by neměla být pauza kratší než 2 hodiny a delší než 4 hodiny. Výjimkou je přestávka mezi večeří a snídaní, ale i v tomto případě se nedoporučuje příliš dlouhý půst, který by mohl vést ke zvýšené tvorbě ketolátek jako následek nočního hladovění. V některých případech se z těchto důvodů doporučuje mezi druhou večeří a snídaní, kolem třetí hodiny ráno, zařadit ještě malou noční svačinu. Zásadní chybou v dietě je hladovění nebo vynechávání jídel. Přísnější redukční diety nejsou v těhotenství doporučovány. Současně je doporučena fyzická aktivita formou aerobního cvičení, jestliže to dovoluje stav pacientky a schvaluje ošetřující porodník.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Guide