Kdy je nutná kašovitá strava
Pokud vám byl během vyšetření odstraněn polyp, konzumujte dietní stravu po dobu čtyř dnů. Jsou-li po kolonoskopii nutná nějaká jiná opatření, sdělí vám je lékař. Většinou se doporučuje kašovitá strava.
Jaké jídlo po kolonoskopii
Pokud byla kolonoskopie provedena pouze jako diagnostická metoda a nebyl při ní proveden žádný zákrok, není třeba omezovat se ve stravování po kolonoskopii. Samozřejmě byste měli přijímat potravu s ohledem na to, že jste nějakou dobu nejedli. Proto není vhodné si hned dávat něco smaženého, mastného či jinak těžkého do žaludku.
Alkohol po kolonoskopii
Po vyšetření zůstanete ležet na ošetřovně asi 30 minut. Můžete použít WC. Můžete se hned najíst. Vyskytnou-li se v průběhu výkonu jakékoli komplikace, budete uloženi v nemocnici na lůžko a sledováni, popřípadě hospitalizováni i přes noc. Po ambulantním zákroku nesmíte 24 hodin řídit vozidlo, obsluhovat elektrické stroje, pracovat ve výškách, činit právně závazná rozhodnutí a požívat alkohol či omamné látky.
Dieta po odstranění polypů tlustého střeva
Dieta u kolonoskopie po odstranění polypu, tedy po polypektomii, zahrnuje kašovitou stravu po dobu jednoho až 3 dnů. Většinou se nedoporučují žádná výrazná dietní opatření.
Jak se stravovat po kolonoskopii do práce
Den po kolonoskopii se doporučuje konzumovat pouze dietní stravu, jiná opatření nejsou nutná. Pacienti s analgosedací by měli mít zajištěn doprovod domů. Pokud je pacient bez komplikací, strava se neupravuje.
Komplikace po kolonoskopii
Krvácení: K nálezu jasně červené krve ve stolici po provedené kolonoskopii může dojít poměrně často. Příčinou může být poranění sliznice tlustého střeva, konečníku nebo poranění vnitřních hemoroidů hadicí přístroje. Riziko krvácení roste při provádění zákroků, jako je odstranění velkých polypů či povrchových ložisek kolorektálního karcinomu. Z toho důvodu jsou podobné zákroky často prováděny v průběhu několikadenní hospitalizace v nemocničním zařízení. Krvácení ustává samo nebo si vyžádá opakování kolonoskopie s místním ošetřením krvácejícího místa (koagulace elektrickým proudem, nasazení klipu a podobně). Podává se kašovitá a šetřící dieta.
Protržení střeva: Je méně časté než krvácení, ale může být velmi závažné. Udává se, že k němu dochází asi u 1 vyšetřovaného z 1000. Riziko je vyšší u starších nemocných, u pacientů s četnými divertikly a při provádění endoskopických zákroků (například polypektomie). Malé perforace lze řešit přímo endoskopicky nasazením klipu na vzniklý otvor, větší perforace se musí akutně řešit chirurgickým zákrokem. Velkou výhodou je, že při kolonoskopii je pacient lačný a má vyčištěná střeva – chirurgický zákrok může být proto proveden rychle. V opačném případě hrozí vznik peritonitidy a septického stavu s následným šokem. Dietní opatření jsou individuální dle stavu pacienta.
Rozvrat vnitřního prostředí: Jedná se o riziko přípravy na kolonoskopii, při které se musí člověk vyprázdnit za použití projímavých přípravků. Vyprazdňování může člověka dehydratovat, typické je to u seniorů a polymorbidních jedinců. Z toho důvodu je vhodné provádět i u nich kolonoskopii v průběhu hospitalizace, kdy lze tekutiny hradit parenterálně infuzemi.
Alergická reakce: Nikdy nelze vyloučit alergickou reakci na lék obsažený v tlumicí injekci. Jako určité snížení rizika se proto před vyšetřením zdravotní sestra či lékař zeptají na již známé pacientovy alergie. Dietní opatření jsou dle stavu pacienta. Ve většině případů ovšem nejsou nutná.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Hdehqani