Antikoncepce pro ženy nad 40 let
Používání antikoncepčních metod obsahujících estrogen není věkově omezeno, je tedy vhodná i ve vyšším věku, protože výskyt žilních i arteriálních trombotických příhod je u těchto metod nižší než v těhotenství. Ve vyšším reprodukčním věku se doporučují spíše nitroděložní tělíska (IUD), implantáty a sterilizace z důvodu nižšího souvisejícího výskytu kardiovaskulárních příhod. Používání čistě gestagenní antikoncepce u žen, které jsou bez jiných rizikových faktorů osteoporózy, se nezakazuje, ale je důležitá edukace týkající se úpravy jídelníčku a pohybové aktivity této skupiny žen.
Antikoncepce po 45
U této věkové skupiny se obecně doporučují měděná IUD tělíska, která snižují riziko karcinomu endometria, IUD tělíska s levonorgestrelem zmírňují silné menstruační krvácení, depotní medroxyprogesteronacetát zmírňuje krvácení, vazomotorické příznaky a riziko karcinomu endometria a ovaria. OC obsahující estrogen zmírňuje krvácení, úbytek kostní hmoty, vazomotorické příznaky a riziko karcinomu ovaria, endometria a snad i kolorekta. Sterilizace chrání před karcinomem ovaria a kondom před pohlavně přenosnými chorobami.
Antikoncepce v 50 letech
Nehormonální metody antikoncepce lze před 50. rokem věku ukončit po 2 letech amenorey, po 50. roce po 1 roce amenorey. Metody obsahující pouze gestageny lze používat až do věku 55 let nebo po padesátce přejít na nehormonální metodu, která se ukončí po 1 roce amenorey. Stejně je tomu u metod obsahujících estrogeny, pokud nejsou přítomny kardiovaskulární rizikové faktory.
Obecné metody antikoncepce:
- Přirozené – nejlevnější, nevyžadují žádné pomůcky, ovšem nejméně spolehlivé (přerušovaná soulož, metoda plodných a neplodných dnů).
- Bariérové – mechanicky zabraňují splynutí vajíčka a spermie (kondom, pesar, ženský kondom).
- Chemické – využívají látky, které při kontaktu ničí spermie nebo omezují jejich pohyblivost (spermicidy ve formě vaginálních čípků nebo gelu).
- Hormonální – umělé hormony zabraňují dozrávání a uvolňování vajíčka (ovulaci) a ztěžují pronikání spermií do dělohy; patří mezi nejspolehlivější (kombinovaná pilulka, minipilulka, nitroděložní hormonální systém – Mirena, náplast, injekce, podkožní tyčinka, vaginální kroužek).
- Nitroděložní tělísko – působí mechanicky, chemicky a aktivací obranných mechanismů proti uhnízdění vajíčka.
- Sterilizace – chirurgický zákrok, při němž dojde k přerušení vejcovodů u ženy nebo chámovodů u muže.
Hormonální antikoncepční pilulka je jednou z nejčastějších antikoncepčních metod a v dnešní době ji užívá přibližně 100 milionů žen. Po spolknutí pilulky se do těla dostávají hormony, které vyvolají stav podobný těhotenství, a tím pádem nedochází k ovulaci. Vajíčko se tedy z vaječníku neuvolní a spermie nemají co oplodnit. Pilulka tímto způsobem „ošidí“ i děložní sliznici, která normálně vyzrává a po přerušení užívání tabletek se odlučuje v podobě menstruačního krvácení. Vlastní krvácení v tomto případě vypadá úplně stejně, je snad jenom o něco slabší a někdy trvá kratší dobu.
Jak se pilulky užívají:
- Schéma 21/7: Naprostá většina tablet se užívá jednou za 24 hodin po dobu tří týdnů, pak následuje v užívání sedmidenní přestávka, během které se většinou dostaví menstruační krvácení.
- Schéma 22/6: Systém užívání 22 tablet + 6denní pauza. Oproti předchozímu se mění pouze to, že žena končí i začíná užívat pilulky ve stejný den v týdnu.
- Schéma 28/0: U schématu 28 tablet žena nic nevynechává a pokračuje bez přestávky hned balením dalším. Princip je ale pořád stejný.
Žena je před otěhotněním dokonale chráněna nepřetržitě, i během sedmidenní přestávky v užívání!
Typy tablet
Účinné hormonální tablety jsou buď všechny stejné, nebo se množství hormonů v jednotlivých pilulkách v průběhu cyklu mění. Rozeznáváme proto přípravky jednofázové, dvoufázové, třífázové nebo s takzvaným dynamickým dávkovacím režimem. Je-li pilulek jenom 21 a jsou-li všechny stejné barvy, jedná se o pilulky jednofázové. Pokud však blistr s pilulkami vypadá odlišně, či dokonce obsahuje více barev, jedná se o vícefázové pilulky.
Obsah hormonů v antikoncepční pilulce:
- Estrogen – nahrazuje přirozený estrogen produkovaný ženským tělem.
- Gestagen – nahrazuje přirozený progesteron.
Podávání obou hormonů v podobě antikoncepčních pilulek blokuje tvorbu vlastních ženských pohlavních hormonů v těle ženy, dává tedy tělu ženy jakýsi řád i s efektem, kterého chceme dosáhnout (antikoncepční ochrana, pravidelnost menstruačního cyklu a jiné).
Pravděpodobnost otěhotnění po 50. roce
V západní Evropě vzrostl počet těhotných žen, kterým je padesát a více, o neuvěřitelných 165 procent. Pozdní mateřství a možnost otěhotnění v 52 letech se stává rostoucím trendem zejména ve vyspělých zemích, jako je USA či západní Evropa. Pravděpodobnost otěhotnění po 50, tedy v době, kdy už vaječníky pracují na minimum, je spíše zázrak. Pokud se zadaří, tak s přibývajícím věkem ženy většinou rostou zdravotní těhotenská rizika, a to jak pro matku, tak pro plod. Současně porod v tomto věku má svá specifika a zvýšená rizika. Mezi nejčastější rizika u starších matek patří riziko potratu, mimoděložního těhotenství, genetických abnormalit plodu či předčasného porodu.
Antikoncepce v přechodu
V klimakteriu dochází k útlumu funkce vaječníků, snižuje se tvorba hormonů, zastavuje se menstruační cyklus a dochází ke ztrátě plodnosti, u žen tento přirozený proces nastává zhruba kolem 50. roku věku. První příznaky se zpravidla projevují mnohem dříve, někdy již od 40. roku. Toto období je z hlediska antikoncepce velmi důležité, neboť zdravotní rizika spojená s těhotenstvím a porodem se zvyšují v důsledku již možných přítomných onemocnění ženy, vyšší pravděpodobnosti vývojových vad plodu, mitochondriálních abnormalit a negativních genetických vlivů. Na druhé straně je trendem poslední doby odkládat těhotenství do vyššího věku, kdy je pro tento účel zapotřebí efektivní antikoncepce a přitom je důležité zachovat co nejlépe fertilitu ženy. Respektive je v takovém případě důležitá možnost antikoncepci kdykoli přerušit. Tuto podmínku splňuje například perorální antikoncepce, která je vhodnější oproti depotním preparátům.
V současnosti se dává až do menopauzy přednost antikoncepčním přípravkům s nízkou dávkou estrogenů, příkladem je Qlaira. Qlaira obsahuje stejný estrogen (estradiol) jako přípravky hormonální substituční terapie společně s dienogestem (moderní gestagen).
Hormonální antikoncepce obecně pomáhá vyrovnat se s příznaky menopauzy včetně snížení osteoporotických změn kostí a upravit periody krvácení. S věkem bohužel přibývá vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění. Hormonální antikoncepce sama o sobě zvyšuje pravděpodobnost výskytu tromboembolických příhod. Pacientky v každém věku by proto měly být adekvátně kontrolovány svým lékařem. Vyšší věk ovšem rozhodně neznamená vysazení antikoncepce v menopauze, jen by měla být ženě ušita na míru. Jak již bylo uvedeno, preferují se nízkodávkové preparáty s možností okamžitého vysazení léčby v případě výskytu komplikací.
Možnost otěhotnění po přechodu
Hormonální substituční léčba podávaná z důvodu perimenopauzálních příznaků dostatečnou antikoncepci nezajišťuje.
Klimakterium a těhotenství
V okamžiku, kdy dojde k opoždění menstruace, jeví se jako první možná příčina počínající těhotenství, což v mnoha případech nemusí být zpráva nikterak vítaná. Každé vynechání menstruace však nemusí znamenat potomka na cestě. K možnosti otěhotnět je nutná spolupráce dvou hormonů – estrogenu a progesteronu. V klimakteriu ovšem dochází k situaci, kdy estrogen normálně funguje, ale progesteron již přestává být pravidelně produkován. V tomto případě je těhotenství nemožné. Jsou ale i případy, kdy žena celý život po dítěti touží, a otěhotní právě až ve věku, kdy to vlastně nečeká. Vše je možné.
Předčasná menopauza
Zatímco po padesátce už je menopauza normální, objeví-li se kolem čtyřicítky, nebo dokonce ještě dříve, jde o menopauzu předčasnou. Mezi čtyřicítkou a padesátkou se pak dá hovořit o širší normě. Předčasná menopauza se objevuje zhruba u každé dvacáté ženy v populaci. Ženy se předčasné menopauzy logicky bojí, ale spojují ji spíše se stárnutím jako takovým či se změnou postavy. Menopauza však přináší i zcela konkrétní rizika a problémy. Hlavním problémem je neplodnost, která je v mladším věku zásadní komplikací, dalšími komplikacemi, kromě potíží v sexuálním životě, je například rychle stoupající riziko osteoporózy či aterosklerózy. Měnící se postava je důsledkem zvýšeného ukládání tuku v oblasti břicha, což je rovněž rizikové. Dále stoupá pravděpodobnost výskytu nemocí srdce a cév, cukrovky a zřejmě také některých druhů rakoviny.
Lze otěhotnět po padesátce
Mýty o asexuálním stáří jsou už dnes minulostí. Lidská sexualita má svůj vývoj, ale menopauza nemusí být výrazným mezníkem. K ukončení fertility ale nedojde ze dne na den. Cykly bez ovulace, tedy bez uvolnění vajíčka z vaječníku, se začínají postupně objevovat už po 30. či 35. roce věku, to znamená více než deset let před začátkem klimakteria. Ve 45 letech je neplodných asi 80 procent žen a v 50 letech je šance na spontánní otěhotnění téměř nulová.
Dívky se rodí s pevně daným počtem folikulů, jejich množství se v průběhu života nezvyšuje, ba naopak, s každým ovulačním cyklem dochází k jejich úbytku. Pokud jejich množství klesne pod tisícovku, začíná klimakterium. V návaznosti na snížení počtu folikulů dochází k úbytku tkáně vaječníků a ke změnám v hormonálních hladinách, zejména ke snížení hladiny hormonů estrogenu a progesteronu. Všechny tyto procesy signalizují ukončení plodného období ženy. Klimakterium má u každé ženy trochu jiný průběh. Dojít může ke zkracování délky cyklu, ale naopak i k jeho prodlužování. Tyto nepravidelnosti vždy vedou k úplné zástavě cyklu.
Nasnadě je otázka: Může žena otěhotnět i během tohoto období? Tuto otázku si přirozeně klade mnoho žen. Odpověď zní: V zásadě ano. Jelikož během přechodu je ovulace nepravidelná, ale přece jen k ní občas dochází, je zcela dobře možné, že může náhlá velká dávka FSH stimulovat vaječníky tak silně, že vyloučí vajíčko. A pokud je toto vajíčko oplodněno, je najednou na cestě malé, pozdní překvapení. Rozhodnutí pro nebo proti takovému dítěti pak určitě není jednoduché. Mělo by k němu dojít jednak pouze po důkladném lékařském vyšetření, jednak po dohodě s otcem dítěte. Lze říci, že dokud dochází k menstruaci, i když je nepravidelná, nelze vyloučit možnost oplodnění. Za předpokladu, že žena nekouří, může v dnešní době užívat nízkodávkové antikoncepční pilulky až do padesáti let anebo i o několik let déle, pokud už v žádném případě nechce otěhotnět. Ženští lékaři doporučují používat opatření k zabránění nechtěného početí ještě nejméně rok po poslední menstruaci. Definitivní rozhodnutí pro nebo proti ochraně, pro nebo proti dítěti by měla učinit sama žena. Žena nese zodpovědnost za své vlastní zdraví a za život dítěte, a to nikoli jen během těhotenství a při porodu, nýbrž i příští dvě desetiletí.
Může se stát, že po několika pravidelných menstruacích dojde náhle k neočekávanému krvácení, protože se děložní sliznice začne odlučovat v důsledku dávky hormonu žlutého tělíska. Jelikož tvorba hormonu žlutého tělíska závisí na ovulaci, často teď tento důležitý hormon chybí. V důsledku toho estrogeny dále budují endometrium, protože není k dispozici žádný progesteron nebo je ho jen málo na to, aby vyvolal odloučení sliznice podle dosavadního cyklu. Současně stoupá hladina gonadotropinů (LH a FSH), protože chybí i příslušná odezva estrogenu a progesteronu. Hypofýza teď reaguje dávkou gonadotropinů, protože zaregistrovala příliš nízkou hladinu estrogenu v krvi. Ale ani obrovské impulzy gonadotropinů už nedokážou správně a pravidelně stimulovat vaječníky. Ty jsou prostě vyčerpány a už neumí příslušně reagovat. Všechny tyto výkyvy se projevují mimo jiné ve střídání nálad, poruchách spánku, depresích, bolestech hlavy, bušení srdce, návalech horka a tak dále.
Z biologického hlediska tedy počátek menopauzy vypadá takto:
- V měsíčních cyklech častěji vynechává ovulace, a tím se snižuje možnost početí, která ovšem stále ještě existuje.
- V důsledku vynechání ovulace dochází k nepravidelnostem v menstruaci.
- Jelikož už neuzrává žluté tělísko, klesá hladina hormonu žlutého tělíska v krvi.
- Buňky folikulu tvoří při snížené schopnosti reakce méně estrogenů a jejich tvorba je nepravidelná. V důsledku toho už se nevytváří tak pravidelně děložní sliznice. Menarché (první menstruace) a menopauza (poslední menstruace) tedy ohraničují plodné období ženy.
Dnes existují různé možnosti, jak utlumit tuto „vegetativní bouři“, která postihuje především horní polovinu těla ženy, a předcházet chorobám plynoucím z úbytku hormonů. Dnes už nemusí mít žádná žena pocit, že přechodem končí její existence jako žádoucí ženské bytosti.
Těhotenství před přechodem
Průměrný lidský věk se prodloužil za poslední století zhruba o třicet let. Avšak funkce vaječníků zůstaly biologicky naprogramované stále na stejnou dobu. Průměrná délka života žen se zvyšuje (78 let). Začátek menopauzy se tímto přesunul do středních let. Naše prababičky se menopauzy nemusely vůbec dožít, zato dnešní ženy mateřství často odkládají až k nejzazší možné hranici reprodukce. Ano, moderní medicína dokáže divy, ale není všemocná. Těhotenství v období perimenopauzy je sice možné, ale i samotní lékaři jej nedoporučují. Neboť rizika vážných nemocí ženy i dítěte jsou v tomto případě příliš vysoké. Dále zvažují i stránku etickou. Perimenopauza postihuje ženy přibližně kolem 45.–50. roku života a trvá asi 2 roky. Zato celá délka procesu klimakteria (přechodu) trvá 5–10 let (individuálně u každé ženy).
Antikoncepce, po které se hubne
Vliv antikoncepce na hubnutí je do značné míry individuální. Každá žena reaguje na konkrétní druh antikoncepce trochu jiným způsobem. Zatímco jedna žena po daném druhu antikoncepce bude nabírat váhu, na jinou to nebude mít vliv. Nejčastěji za nárůstem váhy během užívání antikoncepce stojí zadržování vody v těle, což je způsobeno příliš vysokou hladinou estrogenu na úkor progesteronu. Zadržování vody v těle je možné zabránit buď volbou jiného druhu antikoncepčních pilulek, nebo vhodnou úpravou stravovacích návyků a životního stylu, toto je důležité i pro ženy nad 35 let. Antikoncepční tablety s nízkým obsahem estrogenu mají mnohem nižší míru retence vody v organismu než některé jiné starší druhy.
Kromě změny druhu antikoncepce byste ale také měla popřemýšlet o tom, jak vypadá váš jídelníček a jestli se věnujete i nějakým pohybovým aktivitám. Základem hezké a štíhlé postavy je vždy především to, co jíte a co děláte. I když užíváte antikoncepci, neměla byste všechna negativa svádět jenom na ni. Pokud váš jídelníček obsahuje tučná jídla, mnoho cukrů a váš kalorický příjem převyšuje spotřebu, pak to nebude jenom antikoncepcí. Proto je nutné změnit jídelníček tak, aby obsahoval rozmanitou a vyváženou skladbu bílkovin, vlákniny a jen nízký obsah tuků. Je spolehlivě prokázáno, že nejúspěšnější metodou snížení váhy je pravidelný stravovací režim, který by měl zahrnovat nejméně 5 pravidelných jídel denně. Jídelníček by měl zároveň obsahovat velký podíl zeleniny a ovoce. Kromě toho by na něm nemělo chybět ani celozrnné pečivo a dostatečný podíl bílkovin. Dobrým zdrojem bílkovin jsou například fazole nebo sója. Můžete si také dopřát rybu nebo drůbeží maso. Kromě samotného jídelníčku nezapomínejte ani na pravidelný a vyvážený pitný režim. Vyhýbejte se sladkým nápojům, jako jsou různé limonády, Cola, slazené džusy a podobně. Pravidelný pitný režim (pramenitá voda, neslazené minerálky) napomáhá udržovat rovnovážné množství tekutiny v těle. Paradoxně zde platí, že pokud málo pijete, vaše tělo vodu zadržuje a hromadí si zásoby. Pokud pijete pravidelně a v dostatečném množství, pak vaše tělo nemá potřebu zbytečně hromadit vodu v těle.
Pokud se snažíte stravovat zdravě, pravidelně cvičit a přesto se při antikoncepci vaše váha zvyšuje, je možné, že nemáte zvolený ideální typ hormonální antikoncepce, pak je nutné obrátit se na lékaře a prodiskutovat s ním změnu antikoncepce.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Wabistan